„Kde se doma cítím nejlépe? To záleží na situaci a mém rozpoložení. Při nedělní snídani u stolu v kuchyni, unavená v posteli, s kávou na okně, zmrzlá u kamen, při hře na koberci v obýváku,“ umívá se designérka a říká, že to, co má doma nejraději, je světlo, vůně, výhled a pocit bezpečí.
Doplňky do bytu pořizuje, aniž by za ně platila. Sbírá je totiž v přírodě. „Nejvíce doplňků v našem domově si přinášíme z přírody. Zdarma. Domov máme plný kamínků, klacíků, šišek, mušlí… a pak doma máme samozřejmě věci z Papelote,“ vysvětluje.
S věcmi od popelnic také nemá problém. „Mám jeden starý dřevěný šuplík ještě z dob vysokoškolského studia. A dřevěnou bedýnku na ovoce s krásnou šablonovou typografií. Jinak se mi ale asi nic nelíbilo natolik, abych měla potřebu si to brát domů,“ upřesňuje propagátorka českých výrobků.
Její domov je také plný zrcadel. „Jedno velké ve starém dřevěném secesním rámu, který jsme dostali od manželovy maminky. Stěhuje se s námi z místa na místo a je plné střípků našeho života, fotek našich blízkých, vzpomínek. A zrcadlo, které jsem dostala k osmnáctinám od mého táty, který už nežije a každý den mi ho zrcadlí,“ říká na konec.