Za celý loňský rok firma hospodářské výsledky ještě nezveřejnila, na podzim očekávala celoroční zisk 65 až 75 miliard korun.
Čistý zisk ČEZ letos ovlivní vedle běžné daně z příjmů také dvě legislativní opatření, která loni přijala vláda proti energetické krizi, a jimiž chce kabinet pokrýt náklady na zavedení cenových stropů u elektřiny a plynu.
Jde zejména o odvod z nadměrných tržeb z prodeje výroby a takzvanou windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků. Celkové odvody z tržeb a daně z příjmu za rok 2023 dosáhnou podle firmy 40 až 80 miliard korun.
Skupina tak letos odvede státu celkem přes 100 miliard korun. Kromě daní a mimořádných odvodů vyplatí ČEZ státu také více než 50 miliard korun jako dividendu ze zisku loňského roku a z doplatku běžné daně z příjmu nad rámec uhrazených záloh během loňska.
ČEZ dále uvedl, že od roku 1992 do roku 2021 odvedl státu na daních, dividendách či platbách za emisní povolenky přes 771 miliard korun. Dalších 18 miliard korun společnost vyplatila státu loni jako dividendu z předloňského zisku.
Nárůst zisku
Firma zveřejnila své hospodářské plány pro tento rok dříve, než je obvyklé. Tradičním termínem byl dosud březen. Podle mluvčího tím chce skupina poskytnout účastníkům trhu indikaci o dopadech zvláštních mimořádných opatření státu. Společnost chce také snížit nejistotu investorů a věřitelů ohledně očekávané ziskovosti ČEZ, dodal Kříž.
Konečné výsledky hospodaření za loňský rok zatím ČEZ nepředstavil. Čistý zisk skupiny za loňské tři čtvrtletí roku stoupl z 6,7 miliardy korun na 52,3 miliardy korun. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, ze kterého se počítá dividenda, činil předloni za devět měsíců roku 16,9 miliardy korun, v roce 2022 se za stejné období nelišil od čistého zisku 52,3 miliardy korun.
Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Premiér Petr Fiala dříve uvedl, že vláda uvažuje o restrukturalizaci ČEZ, přičemž jednou z možností je rozdělení firmy.
Legislativní rada vlády minulý týden nedoporučila kabinetu přijmout pasáž novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, která se možným rozdělením ČEZ zabývá.
Příspěvek na řešení energetické krize
Odvody ČEZ do státní poklady pokrývají podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala podstatnou část státních nákladů na kompenzace ohledně vysokých cen energií. V této souvislosti zdůraznil, že tento stav platí i ve stávající podobě akcionářské struktury energetické firmy, kdy v ní 70 procent podílu drží stát a zbytek soukromí vlastníci.
„Není spravedlivý důvod ČEZ zestátnit,“ řekl. Česko a další evropské státy by podle něj měly začít uvažovat o navýšení stropů z tržeb výrobců. „Ceny elektřiny a plynu na burzách již silně korigují. Čím dále necháme mnohdy cenové stropy u elektřiny v platnosti, tím více prohloubíme stav nedostatku elektřiny na kontinentu a nižší ochotu k řešení úspor,“ podotkl Dohnal.
Rekordní odvody ČEZ do státní poklady zatím podle analytika XTB Tomáše Cverny nemají příliš velký vliv na akcie společnosti na burze. Jejich hodnota na pražské burze totiž roste, od začátku ledna si připsaly více než 16 procent.
„Důvodem růstu jsou sázky investorů na zestátnění ČEZ, kteří počítají s vykoupením akcií. Jak jsme však byli svědky v minulém týdnu, ve hře je možná i jiná varianta,“ vysvětlil Cverna. Připomněl, že vláda zatím žádné podrobnosti nezveřejnila, protože by tím mohla ovlivnit vývoj cen akcií na burze.
