„Spotřebitelské ceny v lednu výrazně oslabily svůj meziroční růst na 2,3 procenta, což je nejnižší hodnota od března 2021. Tento vývoj byl ovlivněn především cenami bydlení a potravin a rovněž vyšší srovnávací základnou v loňském roce,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu byl o 4,6 procentního bodu nižší než v prosinci. Zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především náklady na bydlení, kde většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční cenový růst. Především ceny elektřiny zpomalily tempo zdražování na 13,3 procenta (v prosinci 142,4 procenta), vodného na 10,9 procenta (v prosinci 16,3 procenta) a stočného na 10,5 procenta (v prosinci 26,9 procenta).
„Citelný nárůst regulované složky cen energií kompenzoval pokles cen energií na burze a v meziročním srovnání rostly ceny o 3,1 procenta oproti dvoucifernému růstu v minulém roce,“ vysvětluje, co se dělo s cenami energií Filip Pastucha, ekonom poradenské společnosti Deloitte.
Ve srovnání s loňskem dál zlevňovaly i potraviny. Zejména ceny mouky v lednu klesly o 23,6 procenta, masa o 6,6 procenta, jogurtů o 7,6 procenta. Zlevnily také sýry a tvarohy o necelých deset procent, o více než dvacet procent zlevnil cukr.
Inflace v Česku je tak nižší, než je průměr celé eurozóny. Podle předběžných údajů Eurostatu totiž činí průměr zemí platících eurem 2,8 procenta. Vyšší inflaci než Češi tak mají například Slováci. Podle slovenských statistiků v lednu činila 3,9 procenta
Lednovou inflaci ve výši 4,3 procenta Eurostat odhaduje pro Rakousko, pro Polsko má odhad 4,1 procenta. Lednová inflace v Maďarsku činila podle jejich statistiků 3,8 procenta, v Německu 2,9 procenta podle zdejších statistiků a 3,1 procenta podle těch evropských.
Inflaci pod trojkou analytici čekali. Shoda ale panovala na tom, že bude spíše blíž ke třem procentům. Tržní konsenzus byl na 2,9 procenta. Inflace jen tři procentní body nad dvouprocentním cílem České národní banky tak je poměrně velkým překvapením.
Své odhady ekonomové opírali o očekávané mírné snížení cen potravin vlivem jejich přesunu do nižší sazby daně z přidané hodnoty a předchozího snížení výrobních cen zemědělců.
Projevil se také vliv odeznění vládního úsporného tarifu, který koncem roku 2022 zlevnil domácnostem i podnikům energie. Tehdy se jej statistici rozhodli do výpočtu celkové inflace zahrnout jako zlevnění energií i přes to, že byly nadále drahé, vláda se je pouze od určité výše rozhodla dotovat. To způsobilo, že se ceny energií na konci loňského roku srovnávaly s těmi uměle sníženými, což inflaci posunulo výš.
Například v říjnu činila meziroční inflace 8,5 procenta. Bez vlivu energetického tarifu by se tehdy inflace proti září snížila o více než procentní bod, vypočetl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Obchodníci narazili na strop
Lednová data ze statistického úřadu také potvrdila, že obchodníci už se svými cenami narazili na hranici toho, co je jejich zákazník ještě ochotný přijmout. Zatímco loni v lednu meziměsíčně skokově zdražili o celých šest procent, letos už to bylo jen o 1,5 procenta.
Češi totiž vzali potřebu se v dobách rychlého zdražování uskromnit velmi vážně a svou spotřebu omezili vůbec nejvíc ze všech zemí Evropské unie. A nelze se jim divit – z jejich příjmů totiž inflace ukusovala celé dva roky v kuse a jejich reálnou hodnotu tak poslala někam do roku 2017 až 2018.
Tehdy se sice Češi neměli nijak špatně, ale pokles byl příliš rychlý, takže se na něj lidé nezvládli připravit, a nejvíce zasáhl ty nejchudší. Inflace je totiž nemilosrdná především k nízkopříjmovým skupinám obyvatel, protože nejvíce zdražily potraviny a energie, za něž chudší lidé dávali už před inflačními léty většinu svých příjmů.
I za tím ale letošní inflace napíše tečku. Její průměr by se letos totiž měl držet pod třemi procenty. Zaměstnavatelé ji tak konečně skrze zvyšování mezd dokážou předběhnout. V průměru totiž svým lidem letos přidali nebo plánují přidat kolem šesti procent.
Stejně jako před krizí si toho ale Češi za své peníze ani letos nenakoupí. Podle analytika investiční společnosti Cyrrus Víta Hradila by se kupní síla Čechů měla na předkrizovou úroveň vrátit až příští rok.
Prostor pro další zlevnění hypoték
Lednový růst spotřebitelských cen do velké míry určuje celoroční vývoj inflace. Odborníci tak předpokládají, že průměrná inflace letos výrazně zpomalí z loňských necelých jedenácti procent.
Podle České národní banky i analytiků České spořitelny bude letošní průměrná inflace činit 2,6 procenta, podle analytiků Komerční banky 2,7 procenta. Ministerstvo financí ji čeká u 3,1 procenta. Všechny odhady byly zveřejněny ještě před tím, než byla známá lednová inflace.
Jen mírný meziroční růst cen a optimistický výhled i do dalších měsíců dává centrálním bankéřům prostor pro další snížení úrokových sazeb. Základní úrok, který ovlivňuje za kolik banky půjčují peníze, je nyní na čísle 6,25 procenta. Tam ho bankovní rada dostala po dvou sníženích – v prosinci o čtvrt procentního bodu, v únoru se pak odvážila sazby stáhnout rovnou o půl procentního bodu.
Na lednové přecenění přitom hleděla s velkými obavami, protože měla ještě živě v paměti, jak loni touto dobou obchodníci neváhali zdražit rovnou o šest procent oproti prosinci.
Teď, když ví, že se tento scénář nenaplní, mohla by být ve snižování sazeb i razantnější. Nižší sazby se pak odrazí na levnějších úvěrech, ale také na nižších úrocích na spořicích účtech.
Slabší koruna je inflační riziko
Větší sesekání úroků jí ale komplikuje slábnoucí koruna, která rovněž pomáhala inflaci krotit. Koruna totiž slábne právě kvůli očekávání trhu, že ČNB bude díky nízké inflaci snižovat sazby rychleji. Tím by ale riskovala, že koruna bude dál slábnout, což prodražuje dovoz a inflaci tlačí výš. „Tento faktor bude ochotu ČNB rychleji snižovat úrokové sazby brzdit. V tomto duchu se také krátce po zveřejnění nižší inflace vyjádřil i guvernér Michl, který zopakoval, že bankovní rada bude dále snižovat sazby opatrně,“ vysvětluje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Česká měna od začátku února vůči euru oslabila již o tři procenta. Slabší koruna uvolňuje měnové podmínky a přeci jen trochu snižuje potřebu, aby ČNB velmi rychle snižovala úrokové sazby,“ myslí si také Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
