Typický "nečtenář" je padesátník žijící na venkově na severu Polska. Má základní vzdělání, v nejlepším případě pak střední odborné. Ukázkový čtenář je naopak žena mladší třiceti let, která absolvovala vysokou školu či ještě studuje a žije ve velkém městě na západě či jihu země.
ČTĚTE TAKÉ: |
Stav čtenářské obce zkoumá národní knihovna pravidelně. Kupříkladu před třemi lety nečetlo 56 procent dotázaných, letos téměř 61 procent. Ale i v roce 2006 knížku nevzalo do ruky více než 62 procent dotázaných. Experti si tyto výkyvy vysvětlují odpověďmi od "sporadických čtenářů".
Větší vypovídací hodnotu přiznávají údajům o "skutečných čtenářích", kteří jsou s to přečíst více než šest knih za rok. Takových je nyní pouhých 11 procent, zatímco v minulé a předminulé dekádě představovali pětinu až čtvrtinu účastníků.
Z "nečtenářů" se 53 procent přiznalo, že buď nikdy nečetli, anebo četli výlučně kvůli povinné školní četbě. Zbývajících 47 procent - především lidé s vysokoškolským vzděláním - připustili, že dřív knihy četli, ale teď po nich nesahají méně než jednou za rok. "To je změna: formálně velmi vzdělaní lidé už nezbytně netvoří intelektuální elitu země," usoudil deník.
Čtenář jako lovec informací
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že současný čtenář pod vlivem internetu čte jinak než dříve: méně pečlivě, snaží se co nejdříve z textu "vylovit" klíčové informace a složit si je v syntézu. Mládež, odchovaná blogy a sociálními sítěmi, knihy nedočítá, ale jen je prolistuje, přelétne úryvky a knihu odkládá sotva v polovičce.
A experti bijí na poplach, že náhražka tradiční četby internetem povede ke ztrátě schopnosti hlubší reflexe. Ani nové technologie v Polsku úspěch neslaví: elektronické knihy četlo jen sedm procent dotázaných, audioknihy si poslechlo šest procent.