že Němci odmítají udělat tlustou čáru za minulostí naznačuje, že se k ní dřív, nebo později, hodlají vrátit. Nemyslím si, že by sudeťáci měli až tak velký zájem o zbořené, nebo polorozpadlé chalupy. Spíš si natáhnou ruku pro nějaký ten obolos.Církevní restituce proto vnímám, jako generálku na prolomení Benešovo dekretů. I když s nimi nesouhlasilo téměř 90% národa, staly se. Začínáme být apatický. Jsme národem nezasluhující si samostatnost.
Já pořád nevím, proč se musíme točit kolem českých Němců, a navíc jim říkat vymyšleným názvem sudetští. Sudety jsou totiž jen v oblasti zhruba Krkonoš a Orlických hor. A také nevím, co máme s Bavory za společné dějiny, když pominu Kelty. Jinak jsme vždy žili v oddělených státech. Snaha hledat společné dějiy mi přijde trochu zoufalecká. Můžeme mluvit o dějinách víceméně dobrého sousedství, to jistě. A o určité povahové podobnosti (to máme asi po těch Keltech:-) A také rozdílnosti. Mám z článků a rozhovorů – nejen konkrétně těchto – dojem, že se nám tu tvoří jakási česko-německá povinná ideologie, že jako jsme byli vždycky strašně velcí kamarádi. Což jsme ovšem nebyli. Přečtěte si Dalimila. Kašparová
Zhruba 1000 let jsme byli soupeři, ale to neznamená, že by to tak mělo dalších 1000 let pokračovat. Společná dějinnost je nepopíratelná a nebyla jenom negativní. Ani nacisté nás nechtěli vyhladit. Zlepšení vztahů nám dává naději, že toho nebudou chtít dosáhnout ani v budoucnosti. A řekněte mi, s kterým státem máme vyloženě přátelské vztahy? Vztahy s Sk mi nepříjdou o mnoho nadstandartnější než s jinými sousedy nebo zeměmi v regionu. Germánské Německo je velký soused a bude nás ovlivňovat daleko více než např. slovanské Rusko. Téma sudetů nám tady poslední dobou zaznívá dosti často, asi jsme se s tím my jako Češi nedokázali zcela vyrovnat.
V dobrom závidím českej strane a novej šanci s Bavormi na spoluprácu. U nás sa síce hurá začalo okolo r. 1993-4, ale ako sa euforicky začalo, tak to potichu skončilo. Bavorská obchodná komora mala vážny záujem o spoluprácu, naši politici však nevedeli držať sľuby a linku. Je to o to smutnejšie, že Bavori k Slovanom majú povahou oveľa bližšie ako ostatní Nmeci. Sú otvorenejší, srddečnejší a netrpia slovanskou xenofóbiou. Český príklad by mohol vybudiť i našich hlinovcov, sasovcov, či iných skokanov a mostárov, smerovkárov aby robili niečo pozitívne, nie len hučať naprázdno ako piliňáky.
Aj keď odsun Nemcov negatívne poznačil vaše vzťahy s nimi myslím, že je to prospešné pre budovanie nových vzťahov. Ja to vidím na príklade Slovákov a Maďarov, na našom území je veľká maďarská menšina a komplikuje nám to vzťahy s Budapešťou - rozdávanie občianstva a volebného práva Maďarom v zahraničí atď. No vaše vzťahy s Nemeckom sú problematické len v názore na minulosť, nie na budúcnosť.
díky dlouhé a úzké spolupráci v mnoha směrech s Bavory, že ze strany sudetských Němců dojde k pochopení, že 80 % z nich byli poněmčenci - smutný důsledek germanizační politiky Habsburků. A o to větší zradou bylo jejich přiklonění se k nacistickému Německu a rozbití 1.RČS. Za což byli potrestáni vyhnáním.
A co se stalo těm, co rozbili republiku v roce 1992?