V posledních letech se množí námitky proti zavádění letního času. Původně zamýšlené energetické úspory jsou zřejmě nicotné, obzvláště v porovnání se škodami způsobenými atakem na přirozený biorytmus obyvatelstva. V tomto bodě je spoutání evropskými konvencemi velmi nepříjemné.
Tlak na zrušení tohoto zjevného anachronismu je silný. Vzpomeňme na nebožtíka pekaře Stanislava Pecku ze Sobětuch na Chrudimsku, který kandidoval do Senátu a ze zrušení letního času si udělal tak účinný předvolební program, že dokonce porazil svého tehdejšího protikandidáta Miroslava Šloufa.
Normální čas oproti letnímu vykázal před třinácti lety ještě jednu nespornou zásluhu. Bylo to v Izraeli, který 5. září 1999 již měl režim „normálního“ času. Do Haify a Tiberie teroristé z Hamásu přivezli bomby, které umístili do autobusů, s úmyslem odpálit je v okamžiku, kdy budou autobusy plně naloženy.
Avšak ouha. Bomby byly nastaveny na Západním břehu, který však v té době byl v režimu letního času. Teroristé, kteří bomby umisťovali, si zřejmě tuto okolnost neuvědomili. Bomby explodovaly o hodinu dříve, když autobusy byly prázdné, a zabily tři teroristy.
Normální čas je zkrátka normální čas.
