Server legalweek.com nedávno informoval, že hlavní advokátní kanceláře ve Velké Británii zaznamenaly v uplynulém finančním roce nejlepší výsledky od začátku krize v roce 2008. Z toho vyplývá, že se klíčový evropský právní trh uzdravuje. ČESKÁ POZICE se proto ve svém průzkumu právníků zeptala, jak vidí tuzemský trh. Dle jejich odpovědí se zdá, že v České republice je buď horší situace než ve Velké Británii, nebo že jsou skeptici.
Většina z nich se domnívá, že se český advokátní trh zatím z ekonomické krize nedostal, byť odpovídali spíš na základě subjektivních pocitů než přesných ekonomických dat. Dle některých z nich dokonce český právní trh žádná velká krize nezasáhla.
Pro tyto dva respondenty z český advokátní trh zatím z krize nevymanil:
„V Londýně je situace jiná. Je to jedno z finančních center světa. Český trh je stále v recesi.“
„Trh se změnil, zejména v poskytování právních služeb podnikatelským subjektům. Citlivost klientů na hodinové sazby nebo jiná ujednání o odměně je a nadále zůstane mnohem větší než v roce 2008.“
Opačného názoru jsou tito dva právníci:
„Dostal ve smyslu ukončení poklesu příjmů, nikoli však návratu do roku 2007. Proč by to mělo vadit? Advokátní trh stagnuje. Příjmy z advokátních služeb zůstávají konstantní, náklady se přizpůsobily. Pokračuje silné zastoupení sporové agendy (litigation/arbitration) a začíná narůstat financování.
To je dobrá zpráva, protože s tím souvisí nebo rychle poté obvykle nastává růst fúzí a akvizic. Ty jsou ve srovnání s rokem 2007 a před ním na nízké úrovni, především co se týká objemu transakcí. To však nijak nepřekvapuje. Dnes se na žebříčky transakcí a právních firem dostávají transakce, kterých by si dřív nikdo nevšiml kvůli jejich minimálnímu objemu a významu v ekonomice. Několik zajímavých transakcí se však uskutečnilo, a proto tvrdím, že trh ,stagnuje‘, a očekávám jeho větší konsolidaci.
Zatím se přesunují pouze právníci na střední úrovni. Skutečné změny na trhu nastanou v případě přesunů partnerů nebo spojování firem. Podobná aktivita nastala pouze v případě spojení mezinárodní právní firmy White & Case a advokátní kanceláře Horák Chvosta.“
„Řada advokátů se mnou sice nebude souhlasit, ale existují advokátní kanceláře, které byly schopné se včas přeorientovat, a proto na ně měla ekonomická krizi pouze minimální dopad. Ekonomickou krizi slabší subjekty nepřežijí. To však pro advokátní kanceláře představuje příležitost transakcí fúzí a akvizic, což mnohé využily – o vymáhání pohledávek ani nemluvě. Navíc v současnosti mnoho odvětví krizi překonalo, což také advokátním kancelářím poskytuje nové příležitosti.“
Rezolutní jsou další dvě záporné odpovědi:
„Nedostal. Důkazem je neustálá cenová válka živená řadou našich kolegů.“
„Prostějovští, z pražského hlediska venkovští advokáti se shodují, že je to ještě horší, než když to stálo za hovno.“
Tito dva respondenti se nedokázali rozhodnout pro kladnou, ani zápornou odpověď:
„To je otázka pro kolegy, které krize postihla.“
„Nevím, zda advokátní trh v ČR byl skutečně v ekonomické krizi. Ta se v něm určitě promítla, ale nikoli až natolik v objemu práce, které je stále dost, jen se namísto transakcí provádějí projekty z různých jiných oblastí, ale ve vyšších nárocích na kvalitu a efektivitu, a tudíž nižší ceny. To je v zásadě zdravý vývoj – až na ty ceny.
Některé zahraniční advokátní kanceláře, které prováděly jen jednorázové transakce, skutečně krizí prodělaly, jiné to však posílilo a trh se celkově víc rozhýbal. Očekávám určitou konsolidaci a s nastupujícími transakcemi další posilování transakčních advokátních kanceláří.“
V následujících dvou záporných odpovědích se objevují pochybnosti:
„Jak pohlížet na situaci, kdy se přední advokátní kanceláře, které účtovaly pět až devět tisíc korun za hodinu, podbízejí cenami pod dva tisíce korun? Časy tuzemského blahobytu advokátů jsou dávno pryč a nikdy se nevrátí. Ostatně, co si myslí klienti, kteří dlouho platili svým renomovaným advokátním kancelářím v průměru 7,5 tisíce korun za hodinu a najednou si mohou to samé koupit za méně než dva tisíce?“
„Nejsem si tím jistý. Cenový dumping však nemá obdoby. Narovnat ceny do původní úrovně bude těžké. Nejvýstižněji to vyjádřila kolegyně Vladimíra Glatzová, která otevřeně přiznala výpadek v objemu zakázek. Nikdo jiný to stejně otevřeně neřekl. Co se však stalo a děje pod drobnohledem? Nastal výpadek objemu zakázek. To je nezpochybnitelné.
Česká republika už není stejně zajímavá. Všechny velké zahraniční advokátní kanceláře, které zde nemají zastoupení, potvrdí, že ČR není zajímavým trhem, protože domácí klienti je neuživí. Zajímavé jsou velké státní zakázky – například ministerstva dopravy a financí či ČEZ.
Navíc odešlo mnoho právníků a založilo si vlastní praxe. To je také nová konkurence, neboť to jsou lidé, na které byli klienti zvyklí. Nahradili je koncipienti nebo junior právníci, což není jednoduché, protože musejí dozrát. A to se děje při transakcích, které nyní nejsou.
Konkurence se zostřila. Do popředí se derou nové, již stabilizované advokátní kanceláře, jako je Havel Holásek (dlouhodobě) či Řanda Havel Legal (v uplynulých třech letech), které v mnohém přebraly dominantní postavení tradičních velkých advokátních kanceláří. Například Martin Řanda má skvělé kontakty a zastupuje špičkové klienty. Jeho tým už má 20 právníků.
Zároveň pozvolna upadají některé tradiční advokátní kanceláře, které vznikly na začátku devadesátých leta nemohou již konkurovat kancelářím, jako je Havel Holásek nebo Řanda Havel Legal. Tyto upadající kanceláře neinvestovaly, spoléhaly se na staré politické kontakty. V čele jsou starší osoby a jejich kvalita již není stejná jako v minulosti. Ujel jim vlak.
Další poznatkem je, že kvalita již není výsadou velkých advokátních kanceláří. Souvisí to s osamostatněním některých advokátů – například Lukáše Nývlta a Jakuba Hájka (NH Partners) od Glatzová & Co. či Ondřeje Sekaniny (Sekanina Legal) od Sguire, Sanders & Dempsey. Raketový vzestup Pavla Němce a jeho kanceláře dominuje. Mnoho konkurentů to nese nelibě, ale kdo umí, ten umí. Je však nutné vzít v úvahu, že Pavel Němec na sebe strhl výraznou část státních zakázek. Jedna modla však přežije vše – Karel Muzikář.“
V podobném duchu jsou i tyto dvě kladné odpovědi:
„Trh právních služeb v ČR se už z krize ,oklepal‘. To však neznamená, že se vracíme do starých zlatých předkrizových let. Uvidíme, co bude dál, ale jsem si jistý, že báječné období přelomu tisíciletí je návratně součástí historie. Kdo chce zažít podobný ,Klondike‘, musí dál na východ nebo jinam, na skutečné rozvíjející se trhy.
Český právní trh je vysoce konkurenční– kromě krize s ním občas zacloumají dumpingové ceny nějaké rozpínající se advokátní kanceláře. A takové množství advokátů se na něm uživí v podstatě jen díky tomu, že naše právní prostředí je i pro vzdělaného jedince nepřehlednou a nebezpečnou džunglí.“
„Tento trh jako celek nikdy v krizi nebyl. Byla v ní jen některá právní odvětví. Kdo se připravil a včas změnil strukturu nabízených služeb, nepociťoval krizi ve smyslu sníženého obratu za právní služby.“
Tato odpověď je sice záporná, ale optimistická: „Definitivně ještě nikoli. Už je to sice mnohem lepší než například v roce 2009, ale jen v tom smyslu, že se vracíme k předkrizové úrovni. Kanceláře se již tolik neobávají přijímat nové lidi a právníci se méně bojí o svá místa. Například sazby kanceláří se však na předkrizovou úroveň vracejí jen pozvolna.“
