• Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let
Odpovědní. Od roku 2008 věnoval Avast napřímo nebo prostřednictvím svého...

Odpovědní. Od roku 2008 věnoval Avast napřímo nebo prostřednictvím svého nadačního fondu na dobro více než 111 milionů korun. Na snímku z přebírání ceny Odpovědný leader 2013 zakladatelé společnosti Avast Software s manželkami. Zleva Jarmila a Pavel Baudišovi a Eduard a Milada Kučerovi. | foto: archiv NFAČeská pozice

Nadační fond Avast: Tak trochu jiná charita

  •   16:03
Česká společnost Avast Software vyvíjí antivirový software již od počátku 90. let. Za dobu své existence se z týmu několika lidí vyvinula ve firmu se stovkami milionů zákazníků po celém světě a ziskem kolem miliardy korun. Zajímavé přitom není jen to, že pro běžné uživatele nabízí své produkty ve free verzích, ale i její vývoj na poli filantropie.

Přestože to byla zpočátku jen malá firma o několika lidech, tak vždy, když měla nějaké peníze navíc, snažila se něco podporovat, říká v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ předsedkyně správní rady Nadačního fondu Avast a manželka jednoho ze spoluzakladatelů firmy Jarmila Baudišová.

ČESKÁ POZICE: Nadační fond Avast byl založen na konci roku 2010. Jakým způsobem firma přispívala na dobro do té doby?

BAUDIŠOVÁ: Bylo to hlavně při živelných katastrofách, jak při povodních u nás nebo v cizině, tak při zemětřeseních nebo tsunami. Nebo jiný příklad: když v 90. letech vyvíjel Avast (tehdy ještě jako Alwil Software – pozn. red.) program, který se jmenoval SUP – Správce uživatelských programů –, tak firma podporovala chov supů v pražské zoologické zahradě.

Postupem času se Avast rozrostl, peněz přibývalo, a tak se majitelé – Pavel Baudiš a Eduard Kučera – rozhodli každoročně dát dvě procenta ze zisku na charitu. Bylo však mimo jejich pracovní a časové síly vybírat organizace, kterým dát podporu, a mít kontrolu nad tím, jak jsou tyto peníze využité. Proto se rozhodli založit nadační fond. Jeho vedením pověřili své manželky a právničku Avastu.

ČESKÁ POZICE: Jaké byly začátky?

„Proto jsme začali hledat nějaké vlastní konkrétní téma. Aby lidem, když se řekne Nadační fond Avast, naskočilo: Aha, ti dělají to a to.“

BAUDIŠOVÁ: Trochu paradoxní: od počátku jsme měli poměrně dost peněz, ale nevěděli jsme, jak s nimi naložit. Využili jsme proto kontakty, které Avast navázal již dříve – podporoval například Člověka v tísni, Konto Bariéry, Maltézskou pomoc, Centrum Paraple... Měli jsme s nimi dobrou osobní zkušenost, věděli jsme, že poskytnuté peníze nezneužijí a dobře s nimi naloží. Další partneři – těch stálých máme zhruba 15 – přibyli i na doporučení zaměstnanců. Potom se začaly množit žádosti o podporu od dalších organizací a vybírat ty, které podpoříme, bylo stále obtížnější. Proto jsme začali hledat nějaké vlastní konkrétní téma. Aby lidem, když se řekne Nadační fond Avast, naskočilo: Aha, ti dělají to a to. Což nebylo jednoduché.

ČESKÁ POZICE: Co zvítězilo?

BAUDIŠOVÁ: Od začátku jsme si ujasnili, co nás zajímá: aktivní stáří, protože máme starší rodiče a vidíme, jak to v této oblasti funguje a nefunguje. Pak máme osobní zkušenost s vozíčkáři a kladný vztah ke sportu, takže je naším oblíbeným tématem sport vozíčkářů. A hodně nás zajímá téma umírání v domácím prostředí a paliativní a hospicové péče. To stojí hodně stranou společnosti. Podporovali jsme provoz hospiců, ale chtěli jsme se v této oblasti zaměřit na systémovější podporu a vybudovat vlastní program.  Snad se nám to i díky našim investicím podaří trochu ovlivnit a změnit k lepšímu.

ČESKÁ POZICE: A daří se to?

BAUDIŠOVÁ: Letos jsme poprvé spustili program Spolu až do konce. Pracovali jsme na něm dva roky a setkal se s ohromným ohlasem a pozitivními ohlasy jak žadatelů, tak médií, ale i veřejnosti. Rádi bychom podpořili nejen to, aby hospice mohly pracovat, protože například péče domácích hospiců není hrazena ze zdravotního pojištění, ale i systémové změny, vzdělávání doktorů a zdravotních sester v paliativní péči, vytváření paliativních týmů například v běžných zdravotnických zařízeních. A vůbec podpořit změnu v myšlení lidí.

ČESKÁ POZICE: Můžete z pozice velké firmy ovlivnit lidi, kteří mají rozhodovací pravomoci, aby se hrazení paliativní péče stalo standardní součástí zdravotního pojištění?

„Iniciovali jsme veřejnou debatu s odborníky na téma ,umírání’. Zajímavé bylo, že všichni hosté z řad odborníků pozvání přijali – až na zástupce VZP.“

BAUDIŠOVÁ: Myslím, že nepřímo ano. Můžeme o těch problémech nahlas mluvit a upozorňovat na ně veřejnost. Například součástí programu Spolu až do konce byla kampaň, kde jsme zveřejnili některá důležitá a alarmující data z oblasti paliativní péče. Jako generální partner festivalu Jeden svět jsme iniciovali veřejnou debatu s odborníky na téma „umírání“. Zajímavé bylo, že všichni hosté z řad odborníků pozvání přijali – až na zástupce VZP. Ale třeba to příště dopadne jinak.

Když jsme program Spolu až do konce vyhlásili, přihlásilo se i několik projektů, které se týkaly právě systémových změn. My jsme ochotni takovéto projekty podpořit i velkou částkou, pokud je za nimi kompetentní žadatel. Je to opravdu dlouhodobá práce. A když těch projektů a faktů, která potvrzují, že je to výhodnější pro stát a pro rodinu, ale i příjemnější pro umírajícího i pozůstalé, bude víc, tak si myslím, že stát na to časem musí slyšet.

ČESKÁ POZICE: Kam kromě zmíněného programu koncentrujete svou charitativní aktivitu?

BAUDIŠOVÁ: Dalšími dvěma pilíři jsou Otevřený fond správní rady nadačního fondu a Zaměstnanecký fond. Do nadačního fondu daruje firma Avast 2,5 procenta ze svého zisku. Na něm se podílejí i zaměstnanci, a tím přispívají na práci fondu, takže chceme, aby měli možnost ovlivnit, kam peníze půjdou. Tím, že sami navrhnou organizace, které znají, s nimiž sami nebo jejich příbuzní či známí spolupracují, máme jejich doporučení a garanci, že peníze – strop pro projekt je stanoven na 50 tisíc korun – půjdou na správnou věc. A také nám to pomáhá poznat, co naši lidé dělají ve volném čase, co je zajímá, ale i jaké mají problémy.

ČESKÁ POZICE: A Fond správní rady?

BAUDIŠOVÁ: Je volný a pokrývá oblasti, které jsou mně i mým kolegyním ve správní radě blízké, do rozhodování jdeme trochu i srdcem. Zajímá nás spousta věcí, vzdělávání, kultura, umění... Je to poměrně široký rozsah.

ČESKÁ POZICE: Jak jste dospěli zrovna k 2,5 procenta ze zisku?

BAUDIŠOVÁ: Pro to se rozhodli majitelé Avastu. Je to hodně, myslím, že z firem, které takto přispívají, je to jeden z největších podílů.

ČESKÁ POZICE: Dlouhodobým partnerům dáváte peníze na konkrétní projekty?

„Hospic klidně může fungovat v oprýskaném domě, ale když nebude mít peníze na sestřičky a personál, tak je mu nová omítka k ničemu“

BAUDIŠOVÁ: Obvykle ano, ale v jedné věci se trochu od některých nadací a nadačních fondů, ale i firemních dárců lišíme. Často totiž neradi platí provoz neziskových organizací, protože to pro ně není tak atraktivní – peníze se jakoby rozplynou a za dary nejsou vidět konkrétní příběhy. Financování provozu přitom neziskovky trápí nejvíc. Hospic klidně může fungovat v oprýskaném domě – i když to není ideální –, ale když nebude mít peníze na sestřičky a personál, tak je mu nová omítka k ničemu. Žádosti se samozřejmě musejí psát na konkrétní projekt, ale mohou to být právě i platy zaměstnanců – samozřejmě přesně vyčíslené a vyúčtované.

ČESKÁ POZICE: Neplánujete rozšířit záběr podpory i více do zahraničí?

BAUDIŠOVÁ: Přestože je Avast původně česká firma, funguje celosvětově. Nejen tím, že má více než 220 milionů uživatelů v zahraničí a dva miliony v Česku, ale i ve vedení firmy je čím dál více cizinců. A i s nimi a s akcionáři se diskutuje fungování nadačního fondu, protože jsou to i jejich peníze. My si ale hodně stojíme za tím, abychom podporovali zejména české projekty, protože vidíme, kolik se tady nedostává peněz. Navíc firma sídlí v Praze, a tedy většina zaměstnanců jsou Češi nebo lidé žijící v Čechách. 

Jediné, co cíleně kromě humanitární pomoci podporujeme v zahraničí, je přes Člověka v tísni projekt Školy pro sirotky a pro zemědělce v Etiopii.  Podporujeme i řadu mezinárodních projektů jako například Konferenci Fórum 2000 a festival Jeden svět. Myslím, že to zahraniční pracovníci pochopili a jsou s tím v souladu.

Autor: David Kasl
  • Vybrali jsme pro Vás