• Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let
Uvnitř výcvikového tábora Hamásu pro mládež. Mladí Palestinci se připravují na...

Uvnitř výcvikového tábora Hamásu pro mládež. Mladí Palestinci se připravují na další válku proti Izraeli. Učí se střílet z granátometu i proskakovat hořícími kruhy. | foto: Reuters

V Izraeli sílí hlasy ke změně kurzu vůči Palestincům z Gazy

Blízký východ
  •   19:59
Na izraelsko-palestinsko-egyptském trojmezí se změnil poměr sil, protože do hry razantně vstoupily lokální džihádistické skupiny, jež se začaly hlásit k takzvanému Islámskému státu. Na stejné straně fronty se tak ocitl nejen Izrael a egyptský vojenský režim, ale i palestinské hnutí Hamás.

Na pomezí Izraele, Gazy a Egypta se objevil nový fenomén v podobě místních buněk takzvaného Islámského státu, které neváhají útočit proti všem třem zmíněným aktérům. Židovský stát to zjevně přinutilo, aby navzdory letité rétorice v tichosti začal měnit postoj k hnutí Hamás, které přímořské pásmo ovládá.

Izrael by měl výrazně uvolnit blokádu palestinského pásma Gazy ovládaného Hamásem, umožnit pohyb zboží i samotných Palestinců, a to nejen na Západní břeh Jordánu, ale i do samotného židovského státu – to vše v zájmu vylepšení životních podmínek v přímořské palestinské enklávě. Toto doporučení nezaznělo od lidskoprávních skupin ani propalestinských aktivistů, ale z úst několika předních činitelů izraelské armády.

Navzdory blokádě

Jak informoval izraelský deník Ha’arec, doporučení odborného panelu by mělo prostřednictvím ministra obrany Mošeho Ja’alona zamířit na stůl premiéra Benjamina Netanjahua a bezpečnostního kabinetu. Podstata zprávy je jasná – stabilizace situace v Gaze, kde nezaměstnanost dosahuje 40 procent a tisíce domů zůstávají v troskách po loňské letní válce, je i v zájmu Izraele.

Izraelské bezpečnostní zdroje uvádějí, že Hamás zvládá dozbrojování i budování svých opevnění, což se zjevně děje navzdory platné blokádě

„Mezi ekonomickými a demografickými záležitostmi v Gaze a bezpečnostními otázkami je přímá závislost,“ prohlásil nejmenovaný představitel armády. A dodal: „Dokud nebudou vyřešeny ekonomické potíže Gazy, zůstává potenciál pro další konflikt, a to navzdory odstrašujícímu potenciálu, který jsme získali při minulém střetu.“

Izrael zavedl blokádu Gazy před devíti lety s odůvodněním, že v pásmu vládne Hamás a že je třeba zabránit mu v pašování zbraní a zneužívání stavebního materiálu k vojenským účelům. Ve skutečnosti však „protiteroristická“ blokáda měla za cíl i zasáhnout široké civilní obyvatelstvo a popudit ho proti Hamásu.

Izrael totiž znemožnil například vývoz ovoce a zeleniny z Gazy nebo dovoz desítek druhů potravin, školních pomůcek i třeba ženských hygienických potřeb. Navíc nyní izraelské bezpečnostní zdroje uvádějí, že Hamás zvládá dozbrojování i budování svých opevnění, což se tedy zjevně děje navzdory platné blokádě.

Salafistické buňky

Sílící hlasy ke změně kurzu vůči gazanským Palestincům přicházejí za situace, kdy se na izraelsko palestinsko-egyptském trojmezí výrazně změnil poměr sil a do hry razantně vstoupil nový fenomén – lokální džihádistické skupiny, které se začaly hlásit k takzvanému Islámskému státu (IS). Často opakovaná poučka (na české scéně ji v souvislosti s Blízkým východem s oblibou používá prezident Miloš Zeman), že „s teroristy se nejedná, ale bojuje“, zjevně k řešení této situace nestačí. Už proto, že na stejné straně fronty se ocitl nejen Izrael a egyptský vojenský režim, ale spolu s nimi i Hamás.

V Gaze se Hamás z pozice vládnoucí moci už řadu let potýká se salafistickými buňkami, pro které je boj proti izraelské okupaci i židovskému státu marginální záležitostí a prosazují globální tažení pod praporem islámu

Islámský stát například nedávno v Sýrii zveřejnil výzvu ke svržení Hamásu v Gaze, a to s argumentem, že tato organizace kolaboruje s Izraelem. „Vykořeníme stát Židů, vás i Fatah, podlehnete naší ničivé síle,“ uvedli maskovaní džihádisté ve video poselství adresovaném Hamásu. „Navzdory vám bude v Gaze zavedena vláda šaríi. Přísaháme, že na to, co se nyní odehrává v Levantě, dojde i v Gaze.“

Hamás má ideově blízko k politickým islamistům z hnutí Muslimské bratrstvo a dlouhodobě působí spíš jako nacionalistická než náboženská síla, soustřeďující se na palestinskou agendu a její prosazování vůči Izraeli. V Gaze se však Hamás z pozice vládnoucí moci už řadu let potýká se salafistickými buňkami, pro které je boj proti izraelské okupaci i židovskému státu jako takovému marginální záležitostí a prosazují globální tažení pod praporem islámu. V uplynulých měsících se tito ozbrojenci začali hlásit k IS a rok platné příměří mezi Hamásem a Izraelem se snažili zhatit raketovými útoky na přilehlá izraelská území.

Jednání o příměří

Do blízkovýchodních médií probleskují zprávy, že emisaři Hamásu a Izraele jednají ve třetích zemích – nejčastěji je zmiňován Katar – o ustavení příměří přinejmenším na dalších pět let. Oficiálně činitelé Hamásu rozhovory popírají. Vlivný člen palestinské diplomacie v Gaze Ghází Hamad však minulý týden v Izraelském rozhlase hebrejsky ujišťoval, že jeho organizace nemá zájem na nové eskalaci konfliktu s Izraelem a usiluje i o udržení stability v Gaze.

Do blízkovýchodních médií probleskují zprávy, že emisaři Hamásu a Izraele jednají ve třetích zemích – nejčastěji je zmiňován Katar – o ustavení příměří přinejmenším na dalších pět let

Podobné hlasy zaznívají i v Izraeli. Ač někteří politici – zejména v době předvolebních kampaní – už léta volají po svržení Hamásu, v květnu například velitel jižního okruhu izraelské armády generál Sami Turgeman upozornil, že jedinou náhradou za vládu Hamásu v Gaze by byl návrat přímé okupace izraelskou armádou a nevyhnutelný chaos a zhoršení bezpečnosti.

„Izrael a Hamás mají společné zájmy, za nynější situace je to klid a prosperita,“ citoval ho list Jediot Achronot a někteří komentátoři si všímali, jak se tato analýza liší od ideologických prohlášení politiků včetně premiéra Netanjahua.

Podobný postoj Káhiry

Podobně se uklidňují vztahy i mezi Hamásem a Egyptem. Po vítězství Muslimského bratrstva ve volbách po Arabském jaru a za vlády islamistického prezidenta Muhammada Mursího byly vztahy mezi Káhirou a Gazou velmi vřelé. To se dramaticky změnilo před dvěma lety, když egyptská armáda demokraticky zvoleného prezidenta svrhla, rozpustila parlament a postavila Muslimské bratrstvo mimo zákon coby „teroristickou organizaci“; egyptská justice navíc Mursího spolu se stovkami dalších opozičních aktivistů odsoudila k smrti.

I pro Káhiru je zřejmě Hamás dobře známým hráčem, s nímž lze jednat a někdy i počítat – na rozdíl od džihádistů hlásících se k „chalífovi“ Islámského státu Abú Bakrovi Bagdádímu

Egyptský režim nového prezidenta Sísího tvrdě vytáhl i proti Hamásu, prakticky mu odebral politickou podporu, začal ničit stovky pašeráckých tunelů do Gazy a označil ozbrojené křídlo Hamásu za teroristickou skupinu. Po nástupu extremistů na severu Sinajského poloostrova, kteří se z místní organizace Ansar Bajt al-Makdis začali formálně přesouvat pod prapor IS, se ale situace i v této oblastili změnila. První červencový den při bojích mezi Islámským státem a egyptskými vládními silami zahynuly na Sinaji desítky lidí.

Izraelský generál Joav Mordechaj v televizi Al-Džazíra prohlásil, že jeho země má důkazy, že na straně IS figuroval i Hamás, který prý k frontálnímu útoku dodal nejen zbraně, ale také své velitele. Následně však přišla série prohlášení z egyptské strany, že Hamás do situace na egyptském území nijak nezasahuje. I pro Káhiru je tedy zřejmě Hamás dobře známým hráčem, s nímž lze jednat a někdy i počítat – na rozdíl od džihádistů hlásících se k „chalífovi“ Islámského státu Abú Bakrovi Bagdádímu.

Autor: Břetislav Tureček