Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Říjen 1975. Bylo mi osm, takže jsem s bráchou vysedával v okně našeho bytu na československé ambasádě a koukal dolů na Notting Hill Gate, odkud se z Bayswater Road valilo neskutečné množství krásných aut. Ale i ten barák, kde jsme bydleli, byl krásný. Šrámek a Bočan, dvouúrovňové byty, kvalitní materiály, pro nás nevídaný luxus. Ve společenských prostorech samé umění a umělecké sklo, krásná zahrada se sochou, ale tam se nesmělo. Bydlet v tom brutalistním domě bylo jako bydlet v soše. A ven děti samy nesměly, takže to bylo tak trochu i vězení. Ale parádní.
Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazil? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Do parku se chodilo a jezdilo na kole ve skupinách dětí, které vždycky musel hlídat někdo z rodičů. To bylo pro ty rodiče docela riziko, protože jakmile jsme dostali volno, jeli jsme třeba až k serpentýnám do Hyde Parku a vrátili se třeba za dvě hodiny. O Velikonocích si kluci brali s sebou pomlázky a pronásledovali s nimi holky, ale jen ty ambasádní z české dvoutřídky. To muselo anglickým dětem připadat trochu zvláštní.
Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybělo?
Nechybělo nic, český chleba se vozil každý týden z Prahy. Většina Čechů a Slováků z ambasády měla totiž s tím anglickým problém. Ale mě zrovna ten bílý nadýchaný Hovis moc chutnal, úžasné tousty a sendviče se z něj dělaly. A na ambasádě byla kantýna, kde se pro zaměstnance vařila zásadně česká jídla. Dalo se po nich dost ztloustnout.
Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je anglicky?
Mám tři. Neučím je, vedu je k tomu, aby se učily z komiksů, knížek a filmů, jako jsem se to učil já.
Češi v ciziněSledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám. Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě". |
Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Dnes už s tím zkušenost nemám, naposledy jsem byl v Anglii před lety. Mluvil jsem tam na nějaké literární konferenci v rámci EU, tam bylo přijetí vřelé. Jako ambasádní děti jsme ale kdysi měli instrukci říkat, když už to muselo být, že jsme z Jugoslávie, o níž se vědělo, že to není tak spolehlivý sovětský satelit jako Československo.
Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Docela sleduju, hlavně tu smutnou blamáž s Brexitem. Je mi líto paní Mayové a děsím se, s čím přijde Johnson, pokud tedy přijde. Tradiční demokracie, která pro nás byla vzor, to takhle spískala s referendem. Je to dobrý špatný příklad. Pryč od referend, ať se laskavě naši zastupitelé domluví.
