Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

NOMÁDI: ‚Jedu v Magadan.‘ Děti vyrostly, je čas na životní cestu

Nomádi

  10:13
Tři muži, tři toyoty a vize nejvýchodněji ležícího města, kterého se dá po souši z Česka dosáhnout. K tomu jeden syn a jeden pes. Expedice Magadan chce vyrazit na východ 1. května 2020.

Vitimský most foto: Michal Primák

Michalové - Modrý a Bílý
Opuštěné město Kadykčan

Dlouhé zimní večery jsou ideální čas pro plánování cest všeho druhu. Před domem stojí Škoda 100, kterou chci jet Mongol Rally, zima mi brání v práci, a tak skládám trasu na počítači. Ještě tohle přidám, ještě tohle přidám, sem taky musím… A výsledkem je nádherná trasa. Ale pro jiné auto, tohle Škodovka fakt nedá. Zvlášť, když jsem objevil na youtube videa ze starých sibiřských cest. Váhám jen minutu, rozhodnutí je jasné. Potřebuji teréňák. A parťáka. A prachy, hromadu prachů!

Už jsem jednu cestu v minulosti plánoval, ale vybral jsem si nereálný cíl. Postavit si Matru Rancho doslova ze šrotu a jet s ní do Nepálu. Inspirací mi byla velká cesta vozem Simca po Africe v roce 1967 (tento kontinent mne ale neláká). Expedicí tehdy chtěla fabrika ukázat kvalitu svých vozů. Urazili 26000 kilometrů. To se stává i mým kilometrovým měřítkem. Mezitím vyrostly děti a změnil se doslova celý život. Teď to chce být více nohama na zemi, ale neztratit ze zřetele svůj cíl. Tentokrát na to musím jinak. Protože nepůjde o ledajakou cestu. V některých věcech jsem dost tradiční. Zasazený strom mám, syny už tři (a dceru navrch), dům stojí (rekonstrukce se taky počítá, ne?), tak teď ta velká, epická, životní cesta.

Expedice Magadan

Zajímá vás naše cesta? Na Facebooku nás můžete sledovat. Detail trasy najdete zde. Naše dřívější cesty najdete na www.michalovycesty.cz a www.tatranacestach.cz.

Svěřuji se se svým plánem o putování přes střední Asii na Sibiř kamarádovi Michalovi Caisovi, o kterém vím, že cestoval po Rusku Tatrou 613. Cílem má být nejvýchodnější město na Sibiři dostupné autem – Magadan. Jak Michal slyšel „Magadan“, byl hned pro. Když mi nebude vadit jeho pes. Nevadí, poveze si ho sám, ve druhém autě. Trefil jsem se svým snem do jeho snu. Fajn, byli jsme dva a pes, a před domem byla jedna Škoda 100. Ta záhy odjela k novému majiteli a my probírali, jaké auto bude nejvhodnější. Mně se nejvíc líbila Toyota Land Cruiser HJ61, ale Michalovi se zdála příliš nedostupná a vybral si jinou Toyotu, u nás poměrně málo známý 4Runner.

Brzy jsme jeli do Itálie Michalovi pro 4Runnera 2,4 TD. Auto v originálním stavu, jen převodovka byla poškozená. Záhy jsem podlehl myšlence, že si „4Runnera“ pořídím také a vyrazíme tedy stejnými auty, neboť v tu chvíli nebyly „Šedesátky“ v Česku k mání a zahraniční prodejci na naše emaily moc nereagovali. Už jsem chtěl mít auto doma, blížil se oblíbený sraz autonomádů Overland na Slovensku (více čtěte zde) a tak jsem zbrkle koupil v tu chvíli asi největší předražený šrot, který byl na trhu a hrdě jsem si ho odvezl domů. Začal kolotoč shánění dílů, oprav, a záhy i mechanika k opravám. Autům sice rozumíme, ale Michal stavěl barák a mně se podnikání rozběhlo natolik, že jsme nestíhali nic. 

Bohužel, nestíhal ani mnou vyhlédnutý mechanik. Druhý, který dělal na Michalově autě, pro změnu kupil chybu za chybou. V mezičase, kdy auta nebyla na heveru, jsme navštěvovali české offroad tratě a učili se jízdu v terénu. Proč? Protože jen část naší expedice pojedeme po cestách. A tím nemyslím jen asfalt. Mezi místa, kam se chceme vydat, jsme zařadili uzavřenou cestu s názvem Zimnik 110.

Tuto offroadovou cestu v létě zatím projelo jen málo aut, a jejich posádky by o ní jako o „cestě“ určitě nemluvily. Po pravdě, je to místy jen vyschlé kamenité koryto řeky. Proto se taky po Zimniku jezdí jen v zimě. My tam ale budeme v červnu... BAM road se terénním autem jet dá, když to umíte, poradíte si s desítkami brodů, roztátým permafrostem a spadlými mosty. My sice máme najezděny statisíce kilometrů, ale největším terénem zatím byla polní cesta. Zimnik 110 a BAM road budou něco zcela jiného. Kolymská cesta a Pamir higway (o cestě motorkou po této cestě více čtěte zde), které jsme přidali, jsou již jen takové „normální cesty“.

Trasa - poslední verze

Trasa byla přichystaná, my natěšení, v autech doslova statisíce, obchodní partneři zalarmováni, že tu tři měsíce nebudeme, a auta pořád rozdělaná na dílně. Tlačili jsme řeku, jak praví jeden velmi pravdivý citát. Prostě to nešlo a my jsme řekli stop. Letos to nedáme, vše mluví proti nám: nehotová auta, práce, zdravotní stav člena rodiny, auta stála už dvojnásobek původního plánu, musíme to odložit. A protože potřebujeme být zpátky v půli prázdnin, aby i rodina byla uspokojena a protože dříve než v květnu by byl na cestě sníh a uzavřený horský přejezd, kudy chceme jet, odložení bylo celý rok.

Partneři, kteří nás podporovali, to vzali sportovně. Podpoří nás i za rok. Pár pošklebků od těch, co již úspěšně odcestovali na své cesty, jsme sice schytali, ale to nás nerozhodí. Začali jsme dávat auta do potřebného stavu dál, jedno dokonce vyměnili. Náklady na opravy a úpravy Michalovy bílé Toyoty dosáhly tak absurdních čísel, že se nakonec raději objevila v inzerci, a její místo zaujal větší Land Cruiser HDJ80, který již byl plně nazbrojen. Moje modrá Toyota 4Runner pokračovala v servisních úkonech. Do našeho týmu přibyl Jurij. Podmínku „mít Toyotu“ splňoval a protože už jsme neměli jen 4Runnery, vzali jsme i jeho Toyotu LandCruiser 105. Pojede se synem. Ještě hledáme fotografa, ale zdá se, že je na obzoru. Domlouváme se na úpravě trasy. Do Íránu se psem nemůžeme, v Turecku blázní prezident, Turkmenistán zavřel, pro nás jediné, hranice.

Do odjezdu zbývá 156 dnů, jak nás pravidelně informuje naše stránka www.magadan.cz. Makáme, abychom to stihli - 1. 5. 2020 prostě jedeme!

Autor:

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...