Neděle 23. června 2024, svátek má Zdeňka
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Cestování

Vydejte se do Siřemi. Na místo, o kterém Franz Kafka říkal, že zde prožil nejlepší čas svého života

V Siřemi kolem roku 1917. Zleva: služebná Mařenka, Kafkova sestřenice Irma, sestra Ottla, sekretářka Julie Kaiserová a Franz Kafka. foto: WIKMEDIA COMMONS - [AUTOR_FOTO]KLAUS WAGENBACH ARCHIV, BERLIN

Málokterého spisovatele obklopuje tolik mýtů a legend jako Franze Kafku. I když psaní je osamělá profese, Kafka rozhodně samotou netrpěl – a rád cestoval. Pěšky i vlakem, po Čechách i po Evropě.
  14:00

Škrtněte si představu zachmuřeného muže se smutnýma očima a podlomeným zdravím, který v temných a nezdravých pražských bytech škrábe pochmurné texty. Naopak se s Kafkou vydejte tam, kde to měl rád a kam jezdíval na prázdniny či na dovolenou: třeba do Třeště, do Roztok a do Želíz, do Frýdlantu, Turnova nebo do Liberce.

Byl zdatný a vytrvalý plavec, uměl jezdit na kajaku a nějakou dobu dokonce měl na Vltavě vlastní veslici. Se svým nejlepším přítelem Maxem Brodem jezdili po celé Evropě a navštěvovali zajímavá místa. Například v roce 1909 se vypravili do severní Itálie, do městečka Riva u jezera Lago di Garda, o rok později zamířili do Paříže.

Praha, osudové město

Od úmrtí Franze Kafky uplyne záhy celé století: zemřel 3. června 1924 v malém sanatoriu Dr. Huga Hoffmanna v Kierlingu u Klosterneuburgu. Okouzlení tím, co kdy vytvořil, ovšem trvá dodnes a jeho osudovým městem zůstává Praha. Projděte se místy, kde strávil většinu svého života, tedy Starým Městem, kde bydlel a kde pracoval, navštivte kafkovské kavárny či Muzeum Franze Kafky. Program Roku Franze Kafky zahrnuje řadu zajímavých akcí a projektů. Kromě výstav a divadelních performancí je jedním z nejviditelnějších kousků kafkovská tramvaj, která jezdí Prahou na pravidelných linkách a zvenku i zevnitř ji zdobí ilustrace Simony Lore a Kafkovy citáty. Program všech akcí a také spousty zajímavostí o Kafkovi najdete na webech:

Podle literárního vědce Reinera Stacha můžeme Kafku rozhodně považovat za největšího sportovce ze všech významných německy píšících pražských autorů začátku 20. století. Přestože nebyl činný v žádném klubu a nezávodil, jeho sportovní aktivity dalece přesahovaly tehdejší měšťanské standardy.

Ostatně celý jeho přístup k vlastnímu tělu byl tak trochu kafkovský: sám sobě se zdál být hubený (právem) a slabý (neprávem). Měl mírný sklon k hypochondrii, hodně se zabýval otázkami zdravé výživy a oblékání, byl abstinent, vegetarián, nekuřák, a dokonce nepil ani kávu.

Byl pyšný na svou celkovou zdatnost, dlouho si myslel, že ho dobrá fyzička ochrání před chorobami, a přátelům rád předváděl, jak rychle dokáže veslovat. Zkrátka Kafka, jak ho neznáme.

Málokdo znal Kafku tak dobře jako jeho spolužák z univerzity Max Brod, ten, který po jeho smrti vydal všechna jeho dostupná díla. Když v srpnu 1917 Kafka dostal první záchvat chrlení krve, právě Brod ho donutil jít k lékaři.

Diagnózu a další pokračování Kafkovy choroby známe všichni: měl tuberkulózu, nemoc, na kterou se v té době často umíralo. Marně s ní zápasil sedm dalších let, z nichž velkou část trávil v zotavovnách a léčebných ústavech v Čechách i v zahraničí.

Po téhle zdrcující zprávě si Kafka v pojišťovně, kde pracoval jako úředník, vybral volno „na zotavenou“. Z několika míst si nakonec zvolil Siřem, vesničku na Podbořansku, kde se v té době jeho nejmladší a nejoblíbenější sestra Ottla starala o malý statek svého příbuzného.

Pobyt se nakonec protáhl na osm měsíců a Kafkovi kromě vzpomínek na „nejlepší čas života“ přinesl i spoustu inspirace. Hodně odpočíval, hodně četl, pomáhal sestře a poznával život na vsi – třeba když se snažil zbavit myší a pak si zase stěžoval na příliš přítulnou (a přežranou) kočku. Zkrátka klasický spisovatel na venkově.

Kousek Anglie v údolí Vltavy. Navštivte ateliér bořitelky předsudků Zdenky Braunerové v Roztokách

Název obce je odvozený od slova osiřet, je součástí města Blšany, dnes tu žije jen pár desítek obyvatel, ovšem její literární význam je obrovský: podle některých kafkologů právě tady Kafka našel předobraz svého tajemného zámku, stěžejního místa románu, který začal psát až v roce 1922.

Až se zastavíte v Siřemi a zadíváte se na mohutnou barokní sýpku nad vesnicí, zkuste se v čase přenést o pár měsíců, do zimní krajiny, a začtěte se do Kafkova Zámku: „Bylo už pozdě večer, když K. dorazil na místo. Vesnice ležela pod hlubokým sněhem. Zámecké návrší nebylo vidět, obklopovala je mlha a tma, ani nepatrný záblesk světla nepřipomínal velký zámek. Dlouho stál K. na dřevěném mostě vedoucím do silnice ke vsi a díval se nahoru do zdánlivé prázdnoty.“

Proč by to nemohlo být právě tady?

Kafkovský výlet do Siřemi a přírodního parku Džbán

Start: železniční zastávka Měcholupy

Cíl: železniční zastávka Želeč

Délka trasy: 13,9 km

Čas: 4 hodiny (pěšky)

Náročnost: ★★★✰✰

Zajímavost: Přírodní park Džbán je celkem mládě, vznikl roku 1994. Milovníci přírody tu najdou smíšené a listnaté lesy a staré ovocné sady, na fandy historie čeká řada zajímavých zřícenin v čele s bývalým královským hradem Džbán. Dnešní výlet je ale zajímavý i tím, že ani kousek nepůjdete po turistické značce. Zkrátka kafkovský výlet se vším všudy.

Cesta: Od nádraží v Měcholupech se vydáme do Železné, prohlédneme si zdejší menhir a cestou se můžeme podívat k prvním betonovým bunkrům. Podél dnešní trasy jich je celá řada, pokud je chcete prozkoumávat podrobněji, bude se hodit baterka. Ze Železné pokračujeme přes Libodřice do Siřemi, zastavíme se u kostela a také u „zámku“ aneb sýpky nad vesnicí.

Kolem obrázku sv. Huberta a dalšího bunkru pokračujeme na místo zvané Na novém poli, odkud se otvírají nečekané výhledy na Klínovec v Krušných horách, Žatec, Doupovské hory a České středohoří. Odtud zamíříme na sever do Želče a na vlak.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!