Živé srdce Attiky

Cílem běžného návštěvníka Atén nebude projít všemi městskými čtvrtěmi, ale zaměřit se na centrum města, které je prošpikováno historickými památkami. Ideální doba pro tří- až pětidenní poznávací návštěvu řecké metropole je od konce března do června a od září do listopadu, kdy ve městě už není tak úmorné teplo.

Autobusem číslo 400 se dá dostat do všech atraktivních míst. Spoj jezdí v půlhodinových intervalech každý den od Archeologického muzea (třída Patision), kde po 90 minutách opět končí. Vystoupit a nastoupit je možné kdekoliv. Například na stanicích Akropolis, Theseion, Monastiraki, Syntagma, Muzeum Benaki a Národní Galerie (Ethniki Pinakothiki). Jízdenka stojí pět eur a platí 24 hodin pro všechnu veřejnou dopravu.

Prohlídku centra začněte chrámem Dia a Adriánovou branou. Pak se můžete vydat směrem na Akropolis po ulici Dionysiou Aeropagitou. Přitom narazíte na budovu Muzea Akropolis.

Navštivte aténskou "Malou Stranu"
Na úbočí Akropole se nacházejí mnohé antické památky například divadlo - konzervatoř Heroda Attického, kde se každé léto konají divadelní představení a koncerty. Za návštěvu stojí i ulice Apostolos Pavlos, pojmenována podle apoštola Pavla, který v roce 50 n. l. kázal na skále Areios Pagos. Ta se nachází nedaleko úpatí Akropole. Svůj název získala z dob, kdy na ni zasedal Areios Pagos, legendární soud antického Řecka. Z vrcholku skály se vám naskytne nádherný výhled.

Pak se můžete ponořit do ticha starobylé uličky Theorias (Teorie) a pokračovat v cestě směrem na malebnou historickou čtvrť Plaka, aténskou „Malou Stranu“, kde se nachází spousta romantických zákoutí, malé pravoslavné kostelíky, řecké taverny, kavárny, obchůdky se suvenýry a prodejní galerie. Z Plaky lze pokračovat na Monastiraki, kde se každý víkend konají řecké bleší trhy, a pak dál po rozlehlé ulici Athinas až na centrální náměstí Omonia.

Druhou možností je sejít z Akropole na Theseion a projít se kolem staré nebo římské Agory. Kdo chce, může jít i dovnitř. Cestou dál se dostanete na Plaku a přes ni pak až na Hermou, obchodní bulvár, kde mají butiky snad všechny módní světové značky, která končí na centrálním náměstí Syntagma. Zde je i stejnojmenná stanice metra, kterou stojí za to navštívit nejen kvůli její architektuře, ale také archeologickým památkám, jež byly nalezeny při hloubení metra a jsou zde vystaveny v prosklených vitrínách.

V současné době má „Attiko metro“, jak zní jeho oficiální název, tři linky s čtyřiceti pěti stanicemi. Jednoduchá jízdenka stojí 80 centů. Některé soupravy metra spojují centrum města s mezinárodním letištěm E. Venizelos nebo s přístavem Piraias. Cesta z letiště do centra (Syntagma) trvá asi 30 minut, do Piraia 60 minut. Jízdenka pro tyto destinace stojí šest eur.

Aténský taxikář na výsluní
Samostatnou kapitolou jsou v Aténách taxíky. Ty v místní dopravě plní často stejnou službu jako autobusy. Rozdíl je jen v tom, že zastávky nejsou předem určeny. Zastavuje se podle toho, jak kdo zrovna potřebuje. Takže můžete zastavit taxík, který je zcela prázdný, a než dojedete do cíle, vůz je plný lidí, kteří zrovna jedou vaším směrem. Co se týká placení, záleží na taxikáři, kolik od každého vybere. Taxametr má přece jen jeden. 

Pravda je, že aténské metro, které se po dlouhých zdrženích podařilo nakonec v historickém městě vybudovat - velkou zásluhu na tom mělo uspořádání letních olympijských her v roce 2004 -, městské dopravě ulevilo. Ale zase ne natolik, aby se aténská aglomerace obešla bez taxíků.

Kdo předvídal omezení taxislužby v souvislosti s rozvojem veřejné dopravy, ten se velmi mýlil. Proto každý, kdo se chystá navštívit řeckou metropoli, chtě nechtě přijde do styku s taxikáři. Není nutné obávat se jejich služeb. Na rozdíl od nechvalně proslulých českých taxikářů jsou ti aténští velmi vstřícní.

Žlutí andělé
Ze všech evropských velkoměst mají Atény v přepočtu na obyvatele největší počet taxíků. To může potvrdit každý, kdo město navštívil. Žlutá barva, kterou jsou aténské taxíky nastříkány, na ulicích dominuje. V Aténách je zhruba čtrnáct tisíc vozů taxi, které jsou skoro stále v provozu.

Uvádí se, že každý aténský taxík je denně v provozu 19 hodin. Za tu dobu ujede celkem 350 kilometrů. Profesi taxikáře vykonává v Aténách asi 30 tisíc řidičů, kteří v dodržování dopravních předpisů a jazykových znalostech nijak nevynikají. Zato jsou to dobří psychologové a dokážou dobře odhadnout, v jakém rozpoložení se nachází jejich klient. Usoudí-li, že potřebuje pomoci, nechodí pro vlídné slovo daleko.