Dnes o tom, jak se ekonomická
krize projeví v zločinnosti Jednal jsem v zoufalství, chtěl jsem peníze na zaplacení dluhů – říkal u soudu ten chlapík z Jihlavy a vypadal na to. Nedařilo se mu podnikání s nápojovými automaty, zadlužil se u rodiny a u bank. Tak zkusil vydírat konzervárnu Hamé, že jí otráví dětské výživy. Soudkyně mu vyměřila 8,5 roku.
Asi by stačilo polovic. Jiří Adam (46) zůstal jen u výhrůžek, do výroby nepronikl. Pouze si koupil jednu výživu, nadrtil do ní hypnogeny a poslal do Hamé na ukázku. I soudkyně jsou však jen lidé: JUDr. Ivetu Šperlichovou rozzlobil nedostatek lítosti a chladný kalkul (Adama nejprve napadlo vydírat Mattoni, ale krmení pro kojence se mu zdálo zranitelnější). Teď však nebude řeč o tomto případu, ale o vězních. Co s nimi, pokud jich bude kvůli krizi takto přibývat? Ono totiž nejspíš bude.
1) Už teď jsou věznice přeplněné, k 18. srpnu bylo ve výkonu trestu a ve vazbě 22 003 mužů a žen. Podle červencové statistiky jsou věznice obsazeny na 112%(nejvíc Nové Sedlo, z těch velkých Ostrov nad Ohří, a to na 130 %).
Přitom z poslední ročenky Vězeňské služby plyne, že značná část odsouzených sedí ve vězení kvůli bagatelním věcem. Tak například 437 lidí mělo uložený trest do tří měsíců, další necelé dvě tisícovky do šesti měsíců, dalších 1700 do devíti měsíců... Jinými slovy, 22 % vězňů má uložený trest do devíti měsíců; zpravidla něco provedli během podmíněného trestu a musejí si ho odpykat natvrdo. Polovina (!) všech odsouzených má trest do dvou let.
2) V době krize vězňů přibude. Středočeský policejní ředitel řekl na jaře autorovi tohoto sloupku: „Zneklidňuje mě, jak přibývá loupeží se zbraní. Neminul snad týden, aby to někdo nezkusil v herně nebo i v cukrárně. A to lidé bez kriminální minulosti.“ Podle firmy Czech Credit Bureau, která spravuje největší úvěrové registry, se každý měsíc podává přes 800 návrhů na osobní bankrot – a to jsou ti šťastnější. Vymahačská agentura M. B. A. Finance uvádí, že 15 % jejích dlužníků je v Moravskoslezském kraji, 12 % v Ústeckém, 11 % v bohatém Středočeském (zpráva MF Dnes z 27. července). Často nesplácené hypotéky mladých rodin s dětmi.
Jistě to neznamená samé zločince. Alexis de Tocqueville v Demokracii v Americe (jak známo, původně jel zkoumat vězeňský systém USA) obdivně psal, že sebevětší nouze nepřinutila tamní ženy, aby se prodávaly, a muže, aby kradli. Ale to bylo tam a tehdy.
3) Pro tresty do pár měsíců by bylo nejlepší domácí vězení. Ministr spravedlnosti však zrušil tendr na elektronické náramky pro vězně, vypsaný jeho předchůdkyní. (Což dobře udělal, soutěž byla podezřelá, jen se tím vše odkládá na konec roku 2011 nebo ještě dál.)
Domácí vězení bez náramků dnes soudci ukládají neradi – takových případů je dosud jen 34. I zdrženlivost soudců má logiku: podle interních pravidel Probační a mediační služby je minimální doporučený počet kontrol pouze tři za měsíc (uvádí to alespoň loňský článek Kateřiny Krejčiříkové z Nejvyššího státního zastupitelství).
4) Co tedy s tím? Tak třeba: dlouho nebyla amnestie (přitom ta havlovská z ledna 1990 vůbec nebyla tak špatná, jak to tvrdí zakořeněný mýtus). Odlehčila by věznicím o lidi s uloženým trestem do jednoho roku – než proběhne nový, už čistý tendr na náramky. Jaká smůla, že Václav Klaus všechna vhodná kulatá výročí definitivně propásl.
***
Co se všemi těmi novými vězni, pokud jich bude kvůli krizi takto přibývat? Podle statistiky jich je už 22 003 a věznice přetékají.
O autorovi| Tomáš Němeček, redaktor Orientace
