Ministerstvo financí původně navrhovalo, aby se jednotná částka, kterou by nejmenší živnostníci s ročními příjmy do jednoho milionu korun posílali měsíčně státu, skládala z 500 korun daně z příjmu a minimálních sazeb zdravotního a sociálního pojištění. Aktuálně tedy 2400 a 2600 korun.
Doba v penzi se prodlužuje, trvá v průměru zhruba 24 let a tři měsíce. Lidé žijí delší dobu |
Finance, vedené Alenou Schillerovou za ANO, pak na základě diskusí a výhrad zástupců podnikatelů i ministerstva práce a sociálních věcí (Jana Maláčová z ČSSD) posílily důchodovou položku.
Sociální pojištění v rámci celého paušálu, jehož souhrnná částka by v součtu aktuálně nepřevyšovala 5500 korun měsíčně, naroste až o 15 procent – dnes tedy ke 3000 korunám. A to na úkor paušální částky daně z příjmu, kterou resort financí dobrovolně sníží z původně navrhovaných 500 korun na 100 korun.
Finance: K obavám není důvod
Ministerstvo financí tvrdí, že touto variantou definitivně eliminovalo jakékoliv obavy z negativního vlivu budoucí paušální daně na systém sociálního zabezpečení a na výši důchodů pro nejmenší podnikatele, kteří se pro formu paušální úhrady povinných odvodů rozhodnou. Jednoduše tím, že si osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou moci v rámci paušálu spořit vyšší částku na důchod.
„Je patrné, že tato varianta povede k posílení průběžného pilíře a bude mít příznivý dopad na důchodový systém,“ tvrdí ministerstvo financí.
Původní varianta vyvolávala u některých živnostníků i podnikatelských svazů obavy, že minimální sazba sociálního pojištění, obsažená v celkovém paušálním odvodu, by sotva stačila na důstojný důchod ve stáří a vedla by i k oslabení celého důchodového účtu státu.
Sociální demokraté jako koaliční partner ANO s novou variantou souhlasí a má tak velké šance na prosazení ve vládě i v Parlamentu. Musí ale nejprve projít ještě klasickým připomínkovým řízením.
Chce to ještě důkladnější analýzu
„Je potřeba, aby resort financí předložil důkladnou analýzu všech konkrétních dopadů, které změna bude mít,“ uvedla za ČSSD ministryně práce Jana Maláčová.
Paušální daň má ulehčit administrativu nejmenším podnikatelům, osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) s ročním příjmem do jednoho milionu korun. Takových v Česku působí 422 tisíc. Místo pravidelného vyplňování a odevzdávání daňového přiznání a odvodů na zdravotní a sociální pojištění by zaplatili paušálně jednu souhrnnou částku, berňák by (prý až na výjimky) upustil od kontrol a podnikatelé by tak ušetřili i za daňové poradce nebo účetní.
Podle některých propočtů se ale takovýto paušál finančně vyplatí jen části malých podnikatelů se skutečně nejnižšími příjmy. A na vyšší než jen průměrný důchod samotné sociální pojištění v rámci paušální daně stačit nebude.
