Zajíc v pytli. Tak se odborná veřejnost vyjadřuje o transportérech Pandur II od rakouské zbrojařské firmy Steyr. Nákup 199 pandurů s možností předkupního práva na dalších 35 vozidel za 23,6 miliardy korun schválila vláda koncem ledna.
Smlouva na dodávku pandurů má být podle mluvčího ministerstva obrany podepsána již během dubna. "Ta rychlost mě děsí," varuje místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Miloš Titz. Přestože je členem vládní ČSSD, o výběru panduru na úkor transportérůAMVod finské společnosti Patria se vyjadřuje kriticky.
"Podepíšeme kontrakt na nákup vozidla, které za sebou nemá vojskové zkoušky. My přece nemůžeme kupovat zajíce v pytli," varuje.
Česko počítá s nasazením transportérů, které mají nahradit zastaralý typ OT-64, v zahraničních misích i na českém území, například při likvidaci živelních pohrom. Proto byly stanoveny tři základní podmínky, jaké musí dodané vozidlo splňovat. Armáda chce osmikolové vozidlo, schopné plavat, které je možné na delší vzdálenost přepravit po železnici nebo transportním letounem.
Osmikolky nikde nejezdí, vyrobeny jsou jen dva modely
Problém je v tom, že osmikolové pandury v podstatě neexistují. Steyr má k dispozici pouze dva prototypy vozidla 8x8. Na ně dosud nebyly integrovány další součásti -jde například o zbraňový systém izraelské společnosti Rafael. To jednoduše řečeno znamená, že nikdo nemůže zaručit, jak se bude vozidlo chovat při ostrých střelbách.
Nedozvěděli se to ani armádní experti, kteří pandur loni v říjnu zkoušeli na základnách ve Vyškově a Přerově. "Nedošlo na střelby, protože Steyry nebyly připraveny a nikdo nevěděl, co to s věží udělá," komentuje loňské testy transportérů poslanec Titz.
"Ale hlavně - ty osmikolky prostě nejsou. Vždyť je nemá ani rakouská armáda," tvrdí Titz. Steyr se ve svých referencích odvolává na to, že vozidla Pandur II dodává do řady zemí, například armádám Rakouska, Belgie či Slovinska. Ve všech těchto případech jde ale o šestikolové verze, které českou armádu nezajímají.
Nejblíže kontraktu na dodávky osmikolové verze panduru byla společnost Steyr v Portugalsku, tam byl ale tendr zmrazen. Podepsala ho totiž dočasná vláda s omezenými pravomocemi, která k tomu nejspíš neměla mandát. Teď celé výběrové řízení prošetřuje tamní obdoba českého Nejvyššího kontrolního úřadu.
Celý tendr, který trval více než dva roky, byl až do konečného rozhodnutí vlády přísně tajný. Podle poslanců tak byla znemožněna jakákoliv koncepční debata. "A tím byla znemožněna i naše kontrolní funkce, kterou ve vztahu k exekutivě máme," tvrdí Miloš Titz. Obchod by se podle Titze měl uzavřít až po volbách.
"Jde o nevratné rozhodnutí na příštích více než dvacet let," upozorňuje Titz. Podle něho by se měl obchod uzavírat tehdy, když stát vyjedná dobré podmínky, a ne když pod tlakem blížících se voleb musí. "Kdyby bylo rok do voleb, bylo by času dost a já neřeknu ani slovo. Měli bychom to zanechat příští vládě," říká Titz.
Ministerstvo chystá kontrakt, Patria dále vyjednává
O něčem takovém ale ministerstvo obrany neuvažuje. "Kontrakt plánujeme podepsat již v dubnu tohoto roku. Průběh vyjednávání není seriózní komentovat, hodnotnou informací bude až výsledek. Můžu ale říci, že jednání probíhají naprosto podle plánu a žádná vážná komplikace se neobjevila," tvrdí mluvčí ministerstva Andrej Čírtek.
V rozporu s jeho slovy je postup Patrie, která je ze 70 procent v rukou finského státu. Ta se s rozhodnutím výběrové komise nehodlá smířit. Jaký bude osud jejího odvolání, není jasné. I finský premiér Matti Vanhanen, který se minulý týden objevil v Praze, ale připouští, že se o celé věci dále jedná.
"Tato otázka je nadále projednávaná na příslušných úrovních jak ekonomických, tak politických, na kterých se projednává už dlouhodobě. Víme, že Patria se bude touto otázkou ještě dále zabývat," řekl Vanhanen po jednání se svým českým protějškem Jiřím Paroubkem.
