Všiml jsem si, že touto evropštinou začne mluvit kdokoli, kdo přičichne k EU. Včetně mě.
Evropština má dvě fáze. V první se do češtiny zařazují cizojazyčná slova s českou výslovnosti: dráft, konklůžns, brífing, stejtment... V druhé se vytvářejí české anglismy či diplomatismy: pozice (české vlády), negociace, negociační tým, implementace...
Zkoumal jsem trochu, jak na tohle faux pas zareagovala zahraniční média. Ani moc ne. Události na Blízkém východě sobotní výrok odplavily. Podrobněji se defenzivně-ofenzivním stejtmentem zabývali jen Francouzi. Jako by chtěli dokázat, že francouzský gumácký Sarkozy (a možná i Sarkozy opravdový) má pravdu: Češi nemůžou řídit Evropu.
Názory měli hlavně blogeři.
Jean Quatremer z francouzského deníku Libération napsal na svém blogu příspěvek s titulkem: Český amatérismus. Podrobně kauzu popsal a varoval před podobnými „mladickými chybami“; obzvláště na Blízkém východě mohou prý mít ničivé důsledky.
Andrea Bonanni z italského deníku La Repubblica ve svém blogu dokonce vyvodil, že české předsednictví je „oslabené a rozdělené“. Jako že mluvčí Potužník mluvil za premiéra Topolánka, který má jiný názor než ministr zahraničí Schwarzenberg.
Fascinující je ještě jedna věc. Všechna média, která se kauzou zabývala, automaticky považují slova mluvčího za Topolánkův názor. Jako by možnost, že si Potužník „neověří finální statementy“, pro ně byla nepředstavitelná.
O autorovi| Petr Zavadil, petr.zavadil@lidovky.cz zástupce šéfredaktora
