Sobota 21. května 2022, svátek má Monika
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Covidová krize ukázala, že máme velký deficit ve znalostech našich těl, tvrdí vědci. Češi vyrostli a ztloustli

Češi vyrostli a ztloustli. foto: Pixabay.com

PRAHA - Brněnský Ústav antropologie provádí komplexní výzkum českých těl. Už nyní lze konstatovat, že Češi se po revoluci přiblížili výškou západním Evropanům.
  5:00

Co jíst, abyste v lockdownu neztloustli, radí nutriční terapeutka z fakultní nemocnice

Při pohledu na obrázek znázorňující pravěkého muže není pochyb o tom, že se lidské tělo mění. Lze to samé říci i při zkoumání postav Čechů z osmdesátých let minulého století? Mohlo by se zdát, že se nezměnilo nic, ale opak je pravdou. Jak přesně nyní vypadá tělo průměrného Čecha, zkoumají v rámci projektu ADAPT vědci z Ústavu antropologie Masarykovy univerzity v Brně. Antropologové chtějí vědět, jaký mají Češi tvar těla, jaké přesně je jeho vnitřní složení a rozložení tuku v jednotlivých částech organismu. Výsledkem jejich práce má být databáze, jež údaje shrne a dá k dispozici. Primárně by získaná data měla sloužit výrobcům ochranných pomůcek.

„Covidová krize ukázala, že máme velký deficit ve znalostech českých těl. Bylo by však škoda redukovat projekt jen na ochranné pomůcky,“ říká Mikoláš Jurda z Ústavu antropologie. Výzkumy stavby lidského těla se dělaly i v minulosti, tehdy tradičním antropometrickým zařízením. Brněnští vědci nyní hodlají využít k projektu moderní přístroje včetně magnetické rezonance a celotělového 3D skenování.

Už nyní lze odhadnout, jak se tělo průměrného Čecha změnilo. Oproti poslednímu zkoumání, jež proběhlo v 80. letech, je vyšší, dle Jurdy o víc než pět centimetrů. Společně s tím Češi pravděpodobně ztěžkli, mají víc podkožního tuku. S tím souvisí i změna proporcí těla – v rámci celé délky se tak neděje stejně a rovnoměrně. „Spolu se změnou životního prostředí, jež se odehrála po pádu socialismu, jsme v růstu začali dohánět západní Evropu,“ uvedl Jurda.

K postupnému zvyšování populací dochází už od průmyslové revoluce, jež přinesla změnu životních podmínek – lidé mají vyšší příjem energie, méně se musejí vypořádávat s patogeny, jež by zatěžovaly imunitní systém. V úhrnu se člověku daří lépe, což se odráží v tom, že tělo může více využít genetického růstového potenciálu.

Jsme vyšší a těžší

„V průběhu vývoje a růstu tělo nic nezdržuje a neodčerpává energii. Souvisí to s životní pohodou. Promlouvají do toho třeba i počty sourozenců, což má vliv na to, jaký máte přístup k energii v jídle,“ vysvětlil Jurda. Lidé, kteří mají více starších sourozenců, jsou dle některých studií statisticky menší. Záleží však také na tom, jaký mají od sebe věkový odstup. „Perete-li se se třemi lidmi, kteří jsou starší o dva roky, pak máte z tatranky jen půlku,“ poznamenal Jurda.

Ruku v ruce s výškou jde i váha člověka – předpokládá se, že roste v důsledku vyššího přísunu jídla. Jurda k tomu uvedl, že všude na světě je váha hodně závislá na ekonomické situaci v dané lokalitě. Vědci tak chtějí mít co nejvíc reprezentativní vzorek lidí, které by mohli změřit.

Mění se i stavba těla, což souvisí s růstem výšky populace. Především se prodlužují dolní končetiny. Růst obličeje pak souvisí s tím, s jak moc průmyslově zpracovanými potravinami přijdeme do styku a jak intenzivně žvýkáme.

Evropa je velmi variabilní region, tudíž nelze říci, zda jsou Středoevropané v rámci světadílu něčím výjimeční. Dle Jurdy patří obyvatelé kontinentu k vyšším populacím. Zda jsou v něčem rozdílní Češi, má ukázat aktuální měření.

Rovnováha, selský rozum a zdraví přijde samo? Jak se lze střídmostí dopracovat k dlouhověkosti

Že projekt vznikl právě nyní, je především důsledkem faktu, že při pandemii chyběly respirátory pro děti, hlavně pak pro malé onkologické pacienty. Když vědci z Českého vysokého učení technického chtěli vyrobit menší respirátory, jež by dětem správně seděly, zjistili, že není dle čeho se zorientovat. Obrátili se na Ústav antropologie, všimli si, že už má k dispozici databázi trojrozměrných obličejů. Jen co se týče obličejů má ústav na čtyři tisícovky záznamů. Od toho byl už jen krůček k rozhodnutí zaměřit se na celá těla. Potřeba během krize totiž byly vedle roušek a respirátorů také ochranné obleky, pláště či štíty. „Ale může se ukázat, že získané údaje upotřebíme i k věcem, jež si teď vůbec neuvědomujeme,“ řekl vědec.

Hledají zájemce o přeměření

Nabírané údaje budou k dispozici nejen pro výrobce ochranných pomůcek. „Data jsou využitelná pro všechny výrobce produktů, jež by měly sedět na lidské tělo,“ řekl Jurda. Kromě oblečení jsou to třeba nábytek, automobily. Údaje budou odborníci sbírat asi do poloviny roku 2022. Nyní poptávají zájemce, kteří by přijeli do Brna a nechali se přeměřit. Dotazník je na stránkách brněnského Ústavu antropologie, kde je též telefonní kontakt pro zájemce, kteří budou potřebovat s vyplněním pomoci.

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Mohlo by vás zajímat