1. Kontrola nad ústavními zákony
Zisk 49 senátorů by levici umožňoval naprostou kontrolu nad přijímanými ústavními zákony. Zatímco v případě běžných návrhů zákonů může poslanecká sněmovna senátní veto přehlasovat, v případě ústavních změn tomu tak není. K jejich přijetí se totiž bezpodmínečně vyžaduje souhlas 49 senátorů, což může vládě znemožnit např. přijetí plánované finanční ústavy spojené s brzdou proti zadlužování.
Bez souhlasu Senátu by v minulosti neprošla ani přímá volba prezidenta.
2. Možnost zažalovat prezidenta a zbavit jej úřadu
Od zvolení nového prezidenta v lednu příštího roku se rozšíří možnosti, jak jej zbavit úřadu. Kromě dosavadní velezrady bude totiž možné prezidenta odvolat ve chvíli, kdy se dopustí hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.
O tom, zdali se jej dopustil, bude rozhodovat Ústavní soud. Na jeho zažalování se ale musí shodnout ústavní většina poslanců i senátorů. Získá-li levice většinu v Senátu, může takovýto návrh v případě jí nakloněného prezidenta buďto blokovat, nebo, pokud v budoucnu vyhraje volby do Poslanecké sněmovny, naopak prosadit.
3. Mezinárodní smlouvy
Ústavní většina senátorů je potřebná i pro ratifikaci důležitých mezinárodních smluv. Bez ní by Česko nepřijalo Lisabonskou smlouvu a na odpor Senátu nejspíš narazí i česká výjimka z Listiny základních práv a svobod EU, která byla úlitbou pro prezidenta Klause.
I pokud ČSSD s KSČM ústavní většinu nezískají, mohou vládě pořádně zkomplikovat život. Běžnou většinu, tedy 41 senátorů, už totiž mají jistou. Co to znamená? |
4. Permanentní test důvěry vládě
Levice bude nejspíše často využívat možnosti vracet do sněmovny vládní návrhy zákonů, se kterými nesouhlasí. K přehlasování senátního veta potřebuje vláda vždy 101 poslanců.
To znamená především permanentní test důvěry vládě. Nečasův kabinet má ve sněmovně totiž pouze 100 hlasů, šest z nich jsou navíc takzvaní rebelové z ODS. Sehnat potřebnou většinu 101 poslanců pro každý návrh zákona bude pro Petra Nečase velmi obtížné.
5. Kontrola nad výběrem ústavních soudců
Senát rozhoduje většinou svých hlasů o tom, zdali se prezidentem navržený kandidát stane ústavním soudcem. Pokud se příští prezident s levicovým Senátem na jménech nedokáže shodnout, může to znamenat paralýzu Ústavního soudu. Již nyní totiž dva soudci chybí a dalším osmi, včetně předsedy Pavla Rychetského, končí mandát v roce 2013.
