Do povědomí širší veřejnosti se Vojenské zpravodajství (VZ) dostalo především kauzou Nagyová, v níž figurují dva jeho bývalí šéfové. Na tajnou službu tak už přes rok a půl dopadá kritika za to, že nedokázala - alespoň podle mínění žalobců z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci - odfiltrovat tužby tehdejší milenky a dnes manželky Petra Nečase Jany Nečasové od zájmů státu (o soudu ČTĚTE ZDE).
Organizace by se ale mohla pochlubit i úspěchy, kdyby se to ovšem slučovalo s utajeným charakterem její činnosti. Podle dvou důvěryhodných zdrojů LN z bezpečnostní komunity totiž získalo před časem několik špionů za svou práci vyznamenání.
„Dostali ocenění a nějakou odměnu,“ prozradil redakci jeden z nich. Zpravodajcům se prý podařilo věrohodně předpovědět dění na Ukrajině, včetně plánů Kremlu na anexi Krymu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ministerstvo obrany, pod nějž vojenští agenti spadají, se k záležitosti nechtělo vyjádřit. „Jistě pochopíte, že na otázky k činnosti VZ bohužel nemůžeme jakkoli konkrétně reagovat. Pokud jde o Ukrajinu, samozřejmě platí, že VZ se situací zabývá,“ napsal LN Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Kdo? A za co?
Kvalitami svých lidí se nechtělo pochlubit ani Vojenské zpravodajství. Podle Andora Šándora, který službě v letech 2001 až 2002 velel, to není nic neobvyklého. „Je dobře, že se k tomu služba staví podobně jako například BIS, která říká, že nekomentuje, co dělá.
VZ mělo v nedávné minulosti tendenci se v rámci svých výročních zpráv pochválit, což jsem kritizoval,“ řekl LN Šándor. Podle tohoto brigádního generála v záloze si každý musí rozmyslet, zda chce pracovat v tajné službě, anebo se stát rockovou hvězdou. Obojí nejde.
Tajné ocenění
O případném ocenění se zpravidla dozví jen omezený okruh lidí. „Ministr obrany má možnost udělit příslušníkům VZ resortní vyznamenání. V tomto případě by patrně šlo o záslužný kříž, který má tři stupně,“ dodal Šándor.
Alespoň malý obrázek o činnosti služby, která v roce 2014 hospodařila s rozpočtem 2,2 miliardy korun, si lze udělat pročtením jejích výročních zpráv. V dokumentu za rok 2012 se agenti věnovali například posilujícímu mocenskému apetitu Ruska a vnitřnímu oslabování Ukrajiny.
Zatímco Moskva podle nich pokračovala v modernizaci armády, ukrajinské ozbrojené složky se rozpadaly. „Výsledkem je snižování počtu jejich příslušníků a kontinuální zastarávání výzbroje, což bude mít negativní vliv na obranyschopnost Ukrajiny,“ napsali.
V zatím poslední zprávě za rok 2013 pak k vlivu Ruska v postsovětském prostoru uvedli: „Snaha o zasahování do vnitropolitické situace měla největší úspěch na Ukrajině, jejíž vedení na konci roku 2013 změnilo postoj při jednání s EU a nepodepsalo asociační dohody.“
