Zájem o chorvatské hotely podle něj podkopává nejenom složitá ekonomická situace ve světě, ale také problematická chorvatská legislativa. „Potřebujeme, aby se změnil právní rámec, na jehož základě by bylo jednodušší určit tržní hodnotu celého spravovaného majetku,“ uvádí Duvnjak s tím, že doufá také v efektivní spolupráci s vládou. „Měli bychom jednat rychle, ještě než bude zahájena další letní sezona.“
Dalším zásadním problémem, který je nutné vyřešit, jsou nejasná vlastnická práva některých majetků. Jde zejména o případy, kdy hoteliéři nejsou vlastníky okolního území. Může za to padesát let starý systém katastrálních úřadů v Chorvatsku, který za celou dobu neprošel téměř žádnou inovací. „Tento problém je rozhodně potřeba řešit. Věřím, že se nám podaří nalézt vhodné investory pro jadranské hotely, avšak chápu, že nabídka musí být jednoduše atraktivnější,“ uvedl Robert Pende, člen představenstva HFP a pracovník chorvatského ministerstva cestovního ruchu.
Ve snaze vyřešit co nerychleji problémy se státním majetkem nařídila vláda Chorvatskému privatizačnímu fondu vypracovat do konce března plán s návrhy řešení. Jeho cílem by mělo být zejména vytvoření lepších příležitostí pro investory a bezproblémové uvedení nemovitostí a pozemků do prodeje.
Chorvatský privatizační fond kromě správy hotelů vlastní i podíl v několika stovkách tamějších firem. Vlastní přibližně pětadvacet milionů metrů čtverečních pozemků na pobřeží i ve vnitrozemí, které by mohly být v budoucnu využity pro stavební účely.
