130 let
Sudetští Němci

Sudetští Němci | foto: Lidové noviny

Dnes v LN

Chtějí zrušit Benešovy dekrety, přesto tu zůstanou

Česko
  •   7:00
PRAHA - Snaha zrušit Benešovy dekrety není dostatečným důvodem pro to, aby ministerstvo vnitra mohlo zakázat činnost občanského spolku.

Vyplývá to ze včerejšího verdiktu pražského městského soudu. Správní senát vyhověl žalobě Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, který napadal zamítnutí své registrace ze strany ministerstva vnitra.

Aktivisté na scéně

Hlavní tváře spolku jsou tři občanští aktivisté. Wolfgang Habermann, Jan Šinágl a Tomáš Pecina. Ten dokázal svojí stížností prosadit, aby někdejší členství soudců v KSČ nebylo tajnou informací.

Šinágl zase proslul zatčením na prvomájovém mítinku KSČM v roce 2005.

"Předsedkyně senátu rozhodla, že odmítnutí registrace nebylo dostatečně odůvodněné. Ve zdůvodnění chyběl konkrétní výčet předpisů a norem, které by mělo sdružení porušovat," vzkázala LN mluvčí soudu Martina Lhotáková.

Legalizovat činnost spolku zamítlo vnitro původně například proto, že jeho stanovy obsahují požadavek na prolomení Benešových dekretů souvisejících s poválečným vyhnáním sudetských Němců.

Ministerští úředníci to vyhodnotili tak, že skutečným cílem sdružení "je záměr porušovat ústavu a zákony".

Vedení sdružení obvinění odmítá. "Žádáme pouze nápravu křivdy, která se mnohým sudetským Němcům po válce stala," tvrdí jeden ze zakladatelů Tomáš Pecina.

V místě údajného hrobu Němců popravených koncem května 1945 v lokalitě Budínka u Dobronína na Jihlavsku nainstalovala v noci na 18. srpna 2010 skupina tamních obyvatel třímetrový dřevěný kříž.

Podle stanov sdružení by měli vysídlenci dostat možnost získat zpět české občanství. A pokud projeví zájem, tak i všechen zabavený majetek. Výrok soudu přijali politici a experti shovívavě.

"Můžou usilovat o leccos. Pokud to neodporuje zákonům, nemůžeme je zakázat," míní šéf diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Autoři: Marek Kerles, Vladimír Křivka
  • Vybrali jsme pro Vás