Živočišné druhy žijící ve stádech, tlupách nebo jiných podobných společenstvích se problémem nadbytečných samců vypořádávají různě. Základní princip je ale stejný: jakmile začnou samečkové dospívat, musí opustit mateřskou skupinu. Tímto způsobem se příroda brání nežádoucímu příbuzenskému páření, které je z genetického hlediska riskantní a snižuje variabilitu druhu.
Nejčastěji odcházející samci vytvoří zvláštní formaci, jakousi „pánskou jízdu“, tzv. mládenecké nebo bakalářské skupiny. Tak je tomu například u slonů, kde v čele stojí nejstarší jedinec. V 80. letech, kdy v Africe v rámci snižování stavů slonů došlo k odstřelům těchto nejstarších jedinců, vznikly velké problémy s pubertálními samci, kteří bez autority vůdce začali napadat jiná zvířata i člověka.
Podobně jsou na tom divocí koně nebo některé druhy antilop. V době říje se pak mladí samci z mládeneckých skupin ucházejí o samičky z nepříbuzných skupin a vyzývají jejich vůdčí samce k soubojům. Sesazení samci odcházejí do ústraní a žijí samotářsky. Na poměr pohlaví má vliv i větší úmrtnost samců daná jejich podstatně rušnějším a riskantnějším způsobem života, proto mezi dospělci převažují samice.
Vážení čtenáři, dotazy do této rubriky posílejte na adresu AMC Lidové noviny, ulice Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo e-mailem na zahady@lidovky.cz.
Obálku označte Věda - záhady.
