BRNO Hluk z kotelny umístěné přímo pod bytem začal před několika lety znepříjemňovat život rodiny žijící v moravské metropoli.
„Především paní domu, lékařka s náročným povoláním, na sobě postupně pozorovala typické neurotické potíže, jako jsou poruchy spánku, kolísání tlaku, přecitlivělost či podrážděnost,“ popisuje případ brněnská psycholožka práce Zdeňka Židková. Jako pracovnice zdravotního ústavu zasvětila část své kariéry boji proti zbytečnému nátlaku decibelů. Podobných případů, jako ten konkrétně zmíněný, zná desítky – tento ale považuje za výjimečný.
Smířit se s tím, že do práce a do školy chodí nevyspalí, ani s dalšími potížemi se rodina nehodlala, a s představiteli družstva vstoupila do soudního sporu. „Paní, lékařka, se nechala vyšetřit na psychiatrii. A jako jedna z mála získala dokonce odborný posudek prokazující, že je citlivější a že její psychiku poškozuje hluk z kotelny,“ popsala Židková.
Nakonec ale ani dobrozdání lékařů k nápravě u soudu nestačilo. „Druhá strana najde vždy dost argumentů proti a prokázat přímou příčinnou souvislost mezi hlukem a zdravotními potížemi je nesmírně obtížné,“ neskrývá skepticismus Židková, která je ale přesvědčena, že hluk škodí víc, než mnozí tuší.
Situace přitom může skončit i tragicky. Náhodou rovněž v Brně právě hluk z koncertů a akcí konaných na centrálním náměstí Svobody v září 1993 vyprovokoval jednoho z obyvatel okolních domů. Starší muž tehdy vběhl na pódium při koncertu skupiny Žlutý pes a nožem bodl do břicha zpěváka Ondřeje Hejmu. „Podle mne šlo o typicky zkratové jednání. Hlučná hudba, která seniora rozčílila, byla pro něj ten den poslední kapka,“ míní psycholožka, která podobné případy shromažďuje. Na hluk si totiž člověk nezvykne, i když část lidí přestane tento nepříjemný faktor ve svém okolí vnímat. Citlivější jedinci, kterých je v populaci okolo patnácti procent, se však s nadbytečnými decibely nevyrovnají. Zahraniční studie dokonce připouštějí, že hluk z dopravy může být zodpovědný až za dvě procenta srdečních infarktů. Kvůli hluku aut je například v Dánsku ročně hospitalizováno údajně až dva tisíce osob a dochází ke stovkám samovolných potratů.
***
Nakonec ale ani dobrozdání lékařů k nápravě u soudu nestačilo
