130 let
Mercedes Dietrichsteinová.

Mercedes Dietrichsteinová. | foto: ČTK

Aktualizováno

Dietrichsteinová neuspěla u soudu s nároky na vrácení majetku na Mikulovsku

Česko
  •   14:49aktualizováno  16:03
BŘECLAV - Mercedes Dietrichsteinová neuspěla u břeclavského soudu s restitučními nároky na vrácení rozsáhlého majetku na Mikulovsku zabaveného v roce 1946. O majetek přišel její otec po konci druhé světové války na základě takzvaných Benešových dekretů.

Podle žalující strany byla konfiskace nezákonná. Zástupci státu argumentovali tím, že zabavení majetku bylo zákonné, protože Dietrichstein měl německou národnost a byl členem nacistických organizací Sudetoněmecké strany (SdP).

Soudce Přemysl Klas dnes v celém rozsahu stížnosti Dietrichsteinové zamítl.

"Soud provedl rozsáhlé dokazování a pokud jde o vlastnické právo otce žalované, tak dospěl k závěru, že vlastnického práva pozbyl na základě dekretu prezidenta Beneše. Konfiskace byla důvodná a zákonná," řekl v odůvodnění Klas.

Benešovy dekrety se vztahují na všechny osoby s německou či maďarskou národností bez ohledu na státní příslušnost. To jsou všichni, co se přihlásili k německé či maďarské národnosti nebo se stali členy národních skupin sdružující osoby s německou národností.

Otec členem SdP

"Z dokladů ze spolkového archívu v Berlíně vyplývá, že otec žalobkyně v jednom z dotazníků uvedl, že se v květnu 1938 stal členem SdP a členské příspěvky platil do konce roku 1938," řekl soudce.

Tato stranu podle něj lze považovat za nacistickou, i vzhledem k tomu, že v září 1938 byla její činnost úředně pozastavena. Z důkazů podle Klase nelze dovodit, že by Dietrichstein byl profašisticky orientován, z právního hlediska se na něj ale dekrety vztahují.

Z dokazování a výpovědi svědků naopak vyplynulo, že Dietrichstein měl k fašismu negativní vztah. "Do NSDAP přijat nebyl, německé orgány jej nepovažovaly za osobu spolehlivou v souvislosti s jeho sounáležitostí s ideologií. Z německých a rakouských archívů vyplývá, že byl v době války dokonce krátce vězněn," řekl Klas.

Hitlera nepřivítal

I přes zřejmý odpor k fašismu ale nelze podle soudce chování Dietrichsteina označit za "aktivní boj za zachování celistvosti republiky", který je předpokladem pro použití výjimky pro antifašisty a která je součástí dekretů.

Podle některých dobových vyprávění Dietrichstein 8. října 1938 nechal uzavřít bránu svého zámku a nepřijel přivítat Adolfa Hitlera při jeho návštěvě města. Vůdce nacistů tehdy navštívil československé pohraničí, které na základě mnichovské smlouvy zabrali Němci. Hmatatelný důkaz k tomu chybí.

"Návštěva byla mimořádnou událostí. Tehdejší mikulovské noviny Nikolsburger Vochenschrift jí věnovaly celé číslo, o Dietrichsteinovi tam není zmínka. Kdyby se oslav účastnil, byl by tam jistě podrobně zachycen," řekl již dříve ředitel mikulovského muzea Petr Kubín.

Dvojí písmo

Mercedes Dietrichsteinová se s největší pravděpodobností odvolá ke Krajskému soudu v Brně, ze zákona na to má 15 dnů. "Doporučím jí, aby se odvolala. Ona si není vůbec jistá, že ten dotazník vyplnil její otec. Objevují se v něm snad písma dvojího druhu. To je potřeba ještě ověřit," řekl dnes její právní zástupce Jaroslav Čapek.

Mercedes Dietrichsteinová žádá o navrácení mikulovského zámku, tamní památky Kozí hrádek a stovek hektarů pozemků.

Autoři: Lidovky.cz, ČTK