Wilhelm bude mít za úkol připravit reformu vysokých škol. Chystá se už několik let, akademici ji pokaždé ostře kritizovali. "Potřebuju člověka, který nepodléhá jednotlivým zájmovým skupinám," komentoval Dobeš personální změnu. Podle něj je nyní třeba říct: "Reforma je tohle, tohle a tohle a my v tom neustoupíme ani o milimetr."
Čtěte také: |
Wilhelm chce stejně jako jeho předchůdci rozčlenit vysoké školy na výzkumné, vzdělávací a profesně orientované. "Rozhodování ministerstva školství o finanční podpoře školám bude spojeno s výsledky hodnocení akreditačních orgánů," uvedl. Peníze by měly být více rozdělovány podle kvality vzdělávání, nikoliv počtu studentů. Nový náměstek chce také větší mezinárodní spolupráci škol a akademické obce.
Hlavní slovo budou mít správní a vědecké rady
Věcný záměr zákona plánuje předložit vládě do konce roku. Změnit by se měl také systém akreditací, ty by měly být udělovány ne jednotlivým oborům, ale celým školám. Tituly profesor nebo docent už by také neměly mít celostátní působnost, ale byly by svázány s konkrétními univerzitami, které je udělily.
Větší pravomoci při řízení škol by měly dostat správní a vědecké rady. Ruku v ruce s novým zákonem o vysokých školách jde také příprava zákona o finanční pomoci studentům. Ten počítá se zavedením školného a systémem půjček a grantů na studium.
Dříve navržené změny odmítli vědci i školy, jsou prý nekoncepční a nezohledňují požadavky akademiků. "Podle názoru akademického senátu UK by realizace tohoto návrhu destabilizovala vysoké školství v České republice a namísto zlepšování kvality by nastalo období chaotických změn s nejistým výsledkem," komentovali dřívější koncepci představitelé Univerzity Karlovy.
České vysoké školy trpí kvůli masifikaci
Vlažně se stavěla k plánům ministerstva i Rada vysokých škol nebo mladí badatelé ze spolku Věda žije! Nelíbí se jim třeba předpokládaný způsob hodnocení kvality univerzit, jejich akreditace a systém řízení. Spolu s Wilhelmem připravují reformu také profesor cambridgeské univerzity Rudolf Haňka a profesor Univerzity Palackého Jan Hálek.
Jako jeden z hlavních problémů českého vysokého školství označili masifikaci, tedy to, že na vysoké školy nastupuje přes 60 procent ročníku, a klesá tak kvalita vzdělání. Zatímco na zahraničních univerzitách tak na jednoho vysokoškolského pedagoga vychází pět až deset studentů, v ČR je to 25 až 45 studentů.
Wilhelm je jaderný fyzik a bývalý rektor Univerzity Karlovy. V minulosti působil jako předseda České konference rektorů a člen vládní rady pro výzkum a vývoj. V roce 2009 neúspěšně kandidoval za Evropskou demokratickou stranu do Evropského parlamentu.
Dobeš už náměstka pro vysoké školy vyměnil hned po svém nástupu do úřadu loni v létě. Na tuto pozici si přivedl Kryštofa Hajna, který dříve pracoval v bezpečnostní agentuře ABL. Na Hajna však podala trestní oznámení Vysoká škola technická a ekonomická, protože se údajně při schůzce se zástupci školy dopustil trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a vydírání.
