Je zajímavé, jak se z ministrů školství s železnou pravidelností stávají ministři učitelů a ředitelů. Právě v jejich zájmu ministryně Buzková prosadila, aby směli žáci podávat přihlášku jen na jednu střední školu - aby s tím školy neměly moc práce. I ministr Liška už se stačil nakazit, ale díky mu aspoň za to, že od příštího roku přistoupil na přihlášky tři.
Jedním z těch, pro které změna přichází pozdě, je i syn Mirka Topolánka, který se, jak premiér prozradil na tiskovce, na svou školu první volby nedostal.
Premiérovu synovi přejeme jen a jen více štěstí. Ale přece jen - není na té možnosti, že se syn předsedy vlády nemusí dostat na školu, i něco až opojně povzbudivého? Lepší doklad demokracie si snad nelze představit. Aby se na školu nedostal třeba syn Lubomíra Štrougala, to prostě nebylo z tohoto světa. Dnes musí potomci politiků počítat se svobodou. A svobodě občas neodolají ani jejich rodiče - socialističtí politici, kteří házejí soukromým školám klacky pod nohy, a nakonec ukážou barvu, když na ně přihlásí svoje děti, jak to udělali Gross, Buzková či Zeman. Má demokracie pro děti politiků i svou stinnou stránku? Ano, bohužel se vyskytují učitelé, kteří se jim mstí za politickou činnost jejich rodičů.
