FRANKFURT Od letošního května nakoupila Evropská centrální banky dluhopisy ohrožených zemí v celkové hodnotě 67 miliard eur (1.7 bilionu korun). Očekává se, že ECB do začátku roku 2011 nakoupí dluhopisy rizikových zemí za 100 miliard eur. Agentuře Reuters to řekl ekonom banky RBS Jacques Cailloux. Poprvé jsou zmiňovány i nákupy dluhopisů španělských. Jen v uplynulém týdnu na trhu koupila centrální banka vládní dluhopisy za téměř dvě miliardy eur, což je největší objem od doby, kdy naplno propukla dluhová krize Řecka.
Přestože ECB utrácí miliardy eur, aby podpořila státní dluhopisy slabších zemí eurozóny a stabilizovala tak finanční trhy, analytici se domnívají, že nedělá dost. „Ve srovnání s americkým Fedem toho ECB zase tolik nedělá. I když faktem je, že politika Fedu, kdy mohutně nakupuje v několika vlnách státní dluhopisy do svého portfolia, zase tak obvyklá není. V tomto směru je politika ECB pasivnější a obezřetnější,“ řekl Petr Dufek, analytik ČSOB.
Na rozdíl od americké centrální banky nejsou ale transakce její evropské protistrany injekcí peněz do ekonomiky. ECB se snaží o to, aby inflační peníze v oběhu nezůstaly. Podstatným rozdílem také je, že v případě ECB není přesně jasné, jaké dluhopisy a v jakém množstvíve skutečnosti nakupuje.
Podle zdrojů agentury Bloomberg v současné době ECB nakupuje irské a portugalské dluhopisy. Zdroje, které si nepřejí být jmenovány, agentuře Reuters potvrdily, že ECB kupuje také dluhopisy řecké, tyto transakce jsou ale označeny nálepkou „tajné“. To kvůli omezení pole působnosti spekulantů. Banka je neustále ve střehu ECB využívá ve své strategii moment překvapení. Její guvernér Jean Claude Trichet před několika dny zmínil, že je ECB „permanentně ve střehu“, čímž upozornil na její taktiku, která může být účinnější než faktická finanční strategie. „To, že je ECB na trhu aktivní a může kdykoli dluhopisy nakupovat a nikdo neví, kdy a v jakém měřítku tak dělá, může mít stabilizující účinek, alespoň v krátkodobém horizontu,“ dodává Dufek.
Její přítomnost na finančních trzích jen zvyšuje rizika spekulantů, kteří by chtěli profitovat z prodeje řeckých, portugalských a irských dluhopisů. Některé názory ale poukazují na fakt, že ECB nákupy dluhopisů nejvíce zadlužených zemí, poskytuje falešný pocit stability, který může vyústit v mnohem větší problémy později.
Snížení šancí spekulantů Rozdílné zájmy ECB a soukromých investorů se vyostřuje obzvlášť v době, kdy se investoři snaží připravit na pád slabých zemí, jako jsou Řecko, Irsko a možná i Portugalsko. Proti spekulantům nedávno vystoupil také šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn, který urgoval Evropu, aby se proti nim postavila přísněji. O přenesení části rizik z prodeje desetiletých vládních dluhopisů na soukromé investory uvažuje i Evropská unie a od července roku 2013 uvede do provozu stálý krizový mechanismus, který zatíží ztrátami nejen státní pokladny dlužníků, ale i spekulanty.
V úterý odsouhlasili ministři financí eurozóny oficiálně pomoc Irsku v hodnotě 67,5 miliard eur. ECB se rozhodla, že prodlouží svůj program levných úvěrů na podporu likvidity bankám ohrožených zemí eurozóny nejméně do roku 2011. Pro pokračování v odkupu desetiletých státních dluhopisů hlasovala naprostá většina výboru ECB. „Program je v běhu, širší komentář nečekejte,“ uvedl na téma významného zvýšení objemu nakupovaných vládních dluhopisů guvernér Evropské centrální banky.
