PRAHA Češi loni navzdory problémům ekonomiky uhájili své bohatství a na rozdíl od řady dalších evropských států si nijak nepohoršili. Česku tak i nadále patří sedmnáctá příčka z evropské sedmadvacítky, náskok šestnáctých Slovinců ale stáhlo na polovinu.
Hrubý domácí produkt v přepočtu na jednoho obyvatele v České republice zůstal na 80 procentech průměru celé Evropské unie. Pro srovnání, nejchudší Bulhaři dosahují na pouhých 41 procent průměru, nejbohatší Lucemburčané se naopak s obrovským náskokem před ostatními chlubí 268 procenty. Před Českou republikou stojící Slovinsko si v minulém roce pohoršilo z 91 procent na pouhých 86.
Přestože České republice zůstala sedmnáctá příčka, a tedy umístění v horší polovině, stabilním meziročním výsledkem překonala téměř polovinu porovnávaných států, které si ve stejném období více či méně pohoršily. Mezi ně patří například celkově druhé Irsko a dále Francie, Nizozemsko, Finsko, Lotyšsko, Litva nebo Estonsko.
Naopak lépe než v roce 2008 si vedli Poláci, Rakušané nebo Malťané. První Lucembursko si o osm procent pohoršilo, i tak mu ale nedostižných 268 procent zajistilo tradičně první místo před druhým Irskem se 131 procenty unijního průměru (ztráta čtyři procenta). Výsledek Lucemburska je však do jisté míry zkreslený tím, že zatímco v zemi žije jen zhruba půl milionu obyvatel, ekonomika silně těží z dalších 100 tisíc lidí, kteří do země podle odhadů každý den dojíždějí do zaměstnání, převážně z Belgie, Francie či Německa.
Obyvatelé zchudli v celkem dvanácti ze srovnávaných států, v osmi zemích včetně Česka na tom zůstali stejně a pouze sedm států svůj výsledek dokázalo vylepšit.
Zajímavé je také srovnání se zeměmi mimo Evropskou unii. Chorvatsko se v současnosti při přepočtu hrubého domácího produktu na obyvatele nachází na 64 procentech unijního průměru a zařadilo by se tak na 21. místo hned za Slovensko. Těsně by tak předehnalo i Maďarsko se 63 procenty. Lépe než celkově nejchudším Bulharům a Rumunům se vede i Turkům (46 procent), proti jejichž přijetí do unie se ovšem otevřeně staví celá řada zemí.
Evropští statistici v rámci studie použili takzvané standardy kupní síly, označované jako PPS. Ty představují uměle vytvořenou měnovou jednotku, která se používá právě při mezinárodních srovnáních. Její výhodou je, že do jisté míry vyrovnává rozdíly mezi kupní silou národních měn jednotlivých států. Obecně se tedy dá říct, že za jeden PPS by se nakoupilo stejné množství zboží či služeb ve všech zemích.
Graf
SROVNÁNÍ ZEMÍ PODLE BOHATSTVÍ V ROCE 2009
Hrubý domácí produkt na obyvatele v Evropské unii
(v procentech)
