Mezi nejzajímavější části Havlova svědectví patří pasáž, v níž popisuje svou "tajnou" dohodu s Mariánem Čalfou. Tehdejší předseda federální vlády, který po abdikaci Gustáva Husáka vykonával také funkci prezidenta, nabídl vůdci opozice rychlé a hladké zvolení prezidentem výměnou za podržení ve funkci předsedy vlády. Havel doslova říká: Čalfa "počítal víceroméně, že novým prezidentem budu já a dalo by se říct, že on jakýmsi způsobem navrhl, že on ze své strany udělá vše, abych já mohl být prezidentem a předpokládal přitom zároveň, že já ho podržím jako toho premiéra". Tehdejší prezident zároveň dodává, "aby to nebylo špatně pochopeno", že tato dohoda neměla "charakter jakéhokoliv komplotu jednotlivců".
Dohoda učiněná v polovině prosince 1989 v budově předsednictva vlády při rozhovoru mezi čtyřma očima mezi Čalfou a Havlem měla klíčový význam pro hladké předání moci tehdejší opozici. Čalfa zajistil, že komunističtí poslanci zvolili 29. prosince Václava Havla prezidentem, a sám si díky tomu podržel funkci federálního premiéra až do léta 1992.
Havel byl při výslechu před komisí také dotazován na spikleneckou teorii Miroslava Dolejšího, která viděla za 17. listopadem komplot zednářů, Židů, KGB, StB, CIA a Charty. Podle Havla autor "operuje s některými dílčími pravdivými údaji, které jsou různě překrouceny a zakomponovány do jiných souvislostí". "Pravda je, že Dobrovský je Žid, Dienstbier je Žid. To ještě neznamená, že Charta je spiknutí Židů." Stejně tak odmítá, že by byl zednářem.
Celou výpověď Václava Havla najdete ZDE |
Další podrobnosti čtěte v pondělním vydání deníku