Gross pozastavil členství v ČSSD. Kvůli podezřelé privatizaci Mostecké uhelné

Zeman i jeho exministři museli na policii vypovídat o Mostecké uhelné

Švýcarsko vyslechne členy Zemanovy vlády, kvůli Mostecké uhelné

Mostecká uhelná společnost (MUS), předchůdce Mostecké uhelné, a. s., vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních důlních podniků Komořany, Ležáky a Hlubina. Většinový podíl byl privatizován v rámci druhé vlny kuponové privatizace.

V letech 1997 a 1998 akcie postupně skupovala švýcarská společnost Investenergy S.A., která v Česku zastupovala skupinu Appian Group. V květnu 1999 získala těsnou majoritu 50,02 procenta. Na konci července téhož roku jí vláda za 650 milionů korun prodala i zbylý státní podíl ve výši 46,29 procenta akcí. Jako nový vlastník se deklaroval Appian Group Inc.

V roce 2003 koupil majetek Appian Group investiční fond Appian Central European Development Fund, spravovaný bankou Credit Suisse First Boston. Na valné hromadě 17. června 2003 rozhodli vlastníci MUS o zrušení společnosti bez likvidace. Nástupcem MUS se stala společnost Ležáky stoprocentně kontrolovaná švýcarskou Appian Energy AG.

V březnu 2005 dokončila převzetí energetických podniků fondu Appian (včetně MUS) společnost Severočeská uhelná (SU). SU vlastnila čtveřice manažerů a členů statutárních orgánů Appian Group a MUS - Antonín Koláček (40 procent), Luboš Měkota (40 procent), Vasil Bobela (deset procent) a Petr Pudil (deset procent). Následně v roce 2006 podíly převedli na firmu Czech Coal N. V., registrovanou v Nizozemsku.

V květnu 2005 Appian Group ve vlastnictví SU změnila název na Czech Coal.

V červenci 2005 Severočeská uhelná změnila název na Mostecká uhelná. Tento název si firma podržela do prosince 2008, kdy se změnila na dnešní Czech Coal Services.

V roce 2006 Czech Coal N.V. prodala 40 procent akcií MUS kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited, za kterou stál podnikatel Pavel Tykač. Později získali ještě dalších devět procent.

Koláček a Měkota pak v březnu 2008 prodali své podíly dosavadním partnerům. Bobela a Pudil za ně podle informací Mladé fronty Dnes zaplatili 11,5 miliardy korun.

Privatizací MUS se na podnět tehdejšího předsedy Fondu národního majetku (FNM) Romana Češky zabývala policie. Šetřila podezření, že MUS byla ovládnuta pomocí peněz, které měla povinně odkládat na rekultivace. Několik miliard z nich odešlo do zahraničí. Právě to mají být peněžní toky, na které později narazili švýcarští vyšetřovatelé. Česká policie ovládnutí dolů vyšetřovala téměř deset let, v létě 2008 případ odložila.

V březnu 2009 podle serveru iHNned.cz švýcarská prokuratura uzavřela vyšetřování privatizace MUS. Vyšetřováno bylo šest Čechů a jeden Belgičan.

Mezi hlavními aktéry podezřelých operací byli údajně tehdejší ředitel dolů Koláček, českošvýcarský podnikatel Jiří Diviš a bývalý vysoký manažer MMF a pozdější šéf Appian Group Jacques de Groote. Prokuratura nařídila švýcarským bankám zablokovat peníze, které by mohly pocházet z trestné činnosti (zhruba 13,4 miliardy korun). Švýcaři rovněž upozornili Česko na podezření, že Appian údajně na privatizaci plzeňské Škody v roce 2003 použil nezákonně miliardu korun z MUS.

V červenci 2009 Česká televize uvedla, že policie opět vyšetřuje prodej MUS. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká kauzu nařídila otevřít na základě výsledků vyšetřování Švýcarů.

Loni v září policie a státní zástupci v souvislosti s privatizací MUS vyslechli expremiéra Miloše Zemana a členy jeho vlády; výslechů se účastnili zástupci švýcarské prokuratury.

Loni v prosinci napsal týdeník Euro, že Pavel Tykač podepsal smlouvu o nákupu druhé poloviny Czech Coal; dle listu ji koupil od Pudila a Bobely za více než deset miliard korun.