V Zemanově okrsku postupují do druhého kola senátních voleb Žantovský a Láska, v Praze 9 uspěl jen jeden Smoljak |
Žantovský, který je mimo jiné ředitelem Knihovny Václava Havla, získal 39,63 procenta hlasů a první kolo senátních voleb tak vyhrál. Druhý Láska, jež stávající post senátora obhajuje, dostal 37,44 procenta hlasů.
„Těší mě, že jsme postoupili do druhého kola. Kandidovat v obvodě, kde kandiduje současný senátor, není nikdy jednoduché a my jsme věděli, že to nebude lehké a připravili jsme se na to a zatím se nám daří,“ řekl Žantovský novinářům. Do Senátu kandiduje coby nestraník za ODS, STAN a TOP 09. Vyjádřil se i k poraženému Ludvíkovi. „On bude dobře řídit Motol, já dobře zastupovat občany v Senátu,“ řekl Žantovský reportérovi Českého rozhlasu.
  |
Ve volebním obvodu Praha 5 volí i prezident Miloše Zeman. Komu dá přednost v druhém kole, zatím nechce prozradit. „K volbám se pan prezident exkluzivně vyjádří v neděli od 11:00 pro TV Prima,“ napsal serveru Lidovky.cz hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
Ludvík podpoří Žantovského
Naopak šéf motolské nemocnice už nyní prozradil, že ve druhém kole hodí hlas Žantovskému. „Podpořím ho, protože si myslím, že je to dobrá volba,“ prohlásil Ludvík. Třetí místo v klání o senátorské křeslo nepovažuje za prohru. „Vzhledem k osobnostem kandidátů a koalici, která vznikla, to bylo extrémně těžké. Proto si myslím, že těch 5500 hlasů pro mne bylo maximum možného,“ řekl ČTK.
Pokus o comeback do Senátu Železnému nevyšel. Na Znojemsku neuspěl ani vážně zraněný komunista Kováčik |
Výherce prvního kola Žantovský má v pracovním životě široký záběr. V jeho CV stojí, že jde o překladatele z angličtiny, psychologa, publicistu, spisovatele, textaře, diplomata a bývalého velvyslance v USA, Izraeli a ve Spojeném království. V letech 1990 až 1992 pracoval jako poradce a mluvčí prezidenta Václava Havla.
Ředitel Knihovny Václava Havla prozatím nenastínil svou strategii do druhého kola. Během sčítání hlasů ovšem uvedl, že s protikandidátem Láskou mají mnohá společná stanoviska a podobné postoje, proto se voliči museli rozhodovat a hlasy se tak tříštily. V příštích dnech by se však podle něj mohla řešit témata, v nichž se kandidáti liší.
„Těším se na férový souboj“
Druhý Láska byl do klání vyslán za hnutí SEN 21. Bývalý policejní vyšetřovatel působí jako advokát a v minulosti byl předseda správní rady Transparency International, neziskové organizace, která bojuje za lidská práva. V letech 2014 až 2017 byl členem Strany zelených. Před šesti lety kandidoval na senátora jako nestraník za lidovce. Ve druhém kole senátních voleb tehdy získal 65,08 procenta hlasů a porazil Pavla Žáčka (za ODS).
„Výsledek hodnotím velmi pozitivně. Jednak z hlediska volební účasti, která byla skoro 40 procent v samotných senátních volbách, což je super, a jednak z hlediska svého výsledku, 37,5 procenta, to je úžasný výsledek. Vnímám to jako odměnu za práci, kterou jsem za šest let jak v obvodě, tak v Senátu dělal. Velmi si toho vážím, velmi mě to zavazuje,“ prohlásil Láska. Voleb se v obvodu zúčastnilo přesněji 38,88 procenta voličů. Stávající senátor zároveň uvedl, že se ve druhém kole těší na férový souboj. „Na jehož konci díky tomu, že se mnou postoupil pan Žantovský, tak ať to dopadne, jak to dopadne, Praha 5 a 13 budou mít dobrého senátora,“ dodal.
Třetí Ludvík se letos snažil dostat do horní komory pod hlavičkou ČSSD a ANO. Vlivný člen sociálních demokratů byl v letech 2016 až 2017 ministrem zdravotnictví a mezi roky 2002 a 2017 působil jako pražský zastupitel. Celkem se ve volebním obvodu Praha 5 o hlasy voličů ucházelo sedm kandidátů.
Voliči letos v senátních volbách rozhodují o nové podobě třetiny horní komory. Celkově v ní sedí 81 senátorů, kteří jsou voleni na šest let. Každé dva roky se jich třetina obmění. Volby jsou dvoukolové. Do druhého kola, které se letos koná 9. a 10.října, postupují dva nejúspěšnější kandidáti z úvodního dějství. Senátor se přitom může „zrodit“ už po sečtení prvního kola, a to tehdy, získá-li nadpoloviční většinu hlasů. K tomu však dochází zřídka, v roce 2018 to dokázal například poražený z prezidentské volby Jiří Drahoš. Voliči volí senátory v předem určených 27 volebních obvodech, které se každé dva roky mění.
Do Senátu může být zvolen každý občan starší čtyřiceti let. Jednotlivé kandidáty nominují politické strany či hnutí, ucházet se o přízeň voličů však mohou i jako nezávislí, pokud získají alespoň tisíc podpisů občanů starších 18 let v daném volebním obvodu. Do letošních voleb se registrovalo celkem 235 adeptů.
