Poté, co kraje déle než rok obcházejí zákony, ministerstvo vnitra se „konečně“ odhodlalo zakročit. Se čtyřmi kraji zahájilo správní řízení. Tři kraje prý hradí poplatky podle práva, jsou tedy z obliga. Dalších šest krajů ministerstvu blahosklonně slíbilo, že se na mechanismus vybírání poplatků ještě podívá, řízení se jim prozatím vyhne.
Kraje, se kterými správní řízení již bylo zahájeno, se nechtějí podvolit a budou se odvolávat a třeba i soudit. Přeloženo do češtiny, budou nás až do voleb čekat obstrukce, kraje budou zdržovat a doufat ve vítězství levice. Ministerstvo vnitra bude postupovat stejně „rozhodně“ jako doposud. Idylka, tedy pokud si nezakládáte na tom, že žijeme v právním státě a na striktním výkonu pravomoci úředníků.
Hejtmani se nepochybně radují, jak jim ministr vnitra Martin Pecina dobře slouží, postihy, které jim hrozily před jeho příchodem do úřadu, byly totiž daleko tvrdší. Nyní je čekají jen byrokratické tance, tvrdě po nich dodržování zákonů vlastně nikdo nechce.
Nevýhody úřednické vlády jsou v téhle konstelaci zjevné. Ministr vnitra je jen posluhou Lidového domu, a ani kdyby chtěl (z čehož jej nikdo nepodezírá), nesmí si tvrdý postup dovolit, koná tedy čistě formálně, aby byl krytý. Dovede si někdo představit podobně bezzubý a pomalý postup v situaci, kdy republiku vedla ČSSD a ODS ovládala kraje, případně když celostátně vládla ODS a v krajích ČSSD? Nikoli, normální je vidět právní bitvu, na jejímž konci by byl nezpochybnitelný verdikt o tom, co se kolem poplatků smí, či nesmí. I obhájci poplatků by si měli uvědomit, že podporují anarchii.
Čtěte „Pecina zasahuje... “ na straně 3
