Slovy Miloše Rejchrta, mluvčího Charty 77 v letech 1980 až 1981, „otevřel se před námi nový svět – a my jsme se otevřeli jemu“. Zvláště ve druhé polovině 80. let umožnila ekologická témata Chartě navázat mezigenerační dialog – ekologie v té době lákala především mladé lidi.
Otevřeně o jaderné havárii
První dokument vztahující se k otázce životního prostředí a jeho ohrožení Charta nicméně vydala už 27. listopadu 1978. I v řadách chartistů samých však vzbudil četné polemiky. Zaměřil se totiž na jadernou bezpečnost v Československu, přičemž otevřeně upozornil na havárii jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích 22 .února 1977, kterou československá vláda kategoricky odmítala přiznat. Podle mnohých šel dokument až příliš daleko jak co do obsahu – neboť fakticky vyzrazoval utajené skutečnosti –, tak co do vztahu k agendě Charty 77. Mnozí toto téma považovali za pro Chartu až příliš odborné.
První souhrnnou ekologickou zprávu vypracovala Charta 77 teprve na počátku 80. let. Zprávu o stavu životního prostředí, která byla vydána 12. května 1981, inspiroval seminář Ekologické sekce Biologické společnosti při ČSAV uspořádaný na Klínovci, kam Bedřich Moldan a Václav Mezřický pozvali také chartistu Jiřího Vančuru. Ve zprávě se poprvé hovořilo o negativních důsledcích devastace životního prostředí v plné šíři, v historii Charty 77 byla ale výjimečná i z jiného důvodu: obsahovala totiž výzvu ke spontánnímu zakládání občanských sdružení a iniciativ – výzvu, která se již v dalších dokumentech neobjevovala.
Oficiální zpráva, která unikla
Zásadním oficiálním dokumentem se stal o dva roky později Rozbor ekologické situace v Československu. V prosinci 1983 jej vypracovala právě Ekologická sekce Biologické společnosti při ČSAV a byl součástí expertního posudku, jehož zadavatelem nebyl nikdo jiný než vláda ČSSR v čele s Lubomírem Štrougalem. Ekologická sekce vznikla oficiálně roku 1978 a v jejích řadách nalezneme kromě Moldana a Mezřického jména jako Emil Hadač, Jaroslav Stoklasa, Igor Míchal, Zdeněk Stáhlík, Pavel Trpák, Martin Říha, Radim Šrám a později také Josef Vavroušek.
Je příznačné, že vypracování této zprávy pro potřeby politické moci vnímali někteří jako zpronevěření se původním cílům Ekologické sekce – podle nich tím kolaborovala s politickou mocí.
Celý text dalšího dílu speciálního seriálu Lidových novin o vzniku Charty 77 a historii českých protikomunistických aktivit najdete v úterních LN.