Propletenec vztahů K divákům se dostává tato suma vědomostí o egyptsko-šlonzacké mytologii naštěstí postupně prostřednictvím příběhu jedné z Dávnic, která uprchla se svými dvěma dětmi (posledními nadějemi na zachování dávnického rodu) a kterou stíhá její rodina. Únos jednoho dítěte, zázračný návrat druhého, dva tragické milostné vztahy k obyčejným smrtelníkům, odbojný dědeček, který zemřel, opeřil se, a přesto neodletěl, svatba, které se účastní mrtvá babička - to vše se skládá v bizarní drama o konci dávnického národa, jemuž nelze upřít dramaticky gradovaný příběh ani slušné herecké výkony. Těm dominuje Halina Paseková v roli babičky, která jako by se svým autentickým šlonzáckým dialektem a gestikou vystoupila z hloubi předminulého století, a mladá dvojice - Jan Zadražil jako ztracený a nalezený syn a Lenka Ouhrabková jako jeho nedávnická milá.
Českým současným dramatickým textům se často vyčítá slabá dějová linie a špatně vystavěný příběh. Langova hra je opačným extrémem - má akční děj a živé dialogy, autor jako by ale podlehl fascinaci příběhem a rezignoval na jakýkoli náznak, proč vlastně tento prapodivný propletenec lidských vztahů a mytických sil uvádí na scénu. Nedá se to zdůvodnit ani prostou radostí z hovadského nesmyslu, již podobné slepence divákům i hercům občas přinášejí - v temném prostoru studia ve Švandově divadle se inscenace rozbíhá příliš „na vážno“, než aby mohla posléze shodit sama sebe či být chápána jen jako parodie, i když ke konci se k ní text i inscenace blíží. Tomu, kdo chce za každou cenu najít poslání (což rozumný člověk raději nečiní), doporučuji se obrátit na proroka Luboše, pozor však na hněv bohyně Svatavy.
HODNOCENÍ LN ***** Michal Lang: Dávníkové
Režie a hudba: Michal Lang Scéna: David Bazika Kostýmy: Ivana Brádková Švandovo divadlo na Smíchově Premiéra 27. září 2008
