Není to nepřipraveností. Náš festival začíná každý rok od nuly, jen málo se zhodnocuje to, co už dokázal. Ještě nikdy se nepovedlo shromáždit jeho rozpočet dříve, než začal. Každý rok hrajeme vabank a doufáme, že vše dobře dopadne.
Zájem i návštěvnost ukazují, že Praha takový festival potřebuje. A každou jinou takovou akci, která by se musela znovu budovat, by čekalo prodírání se stejnými závějemi a stejná uklouznutí.
Vyrostli jsme díky divákům. Nutili nás každý rok zvětšovat kapacitu míst i nabídku filmů, zlepšovat organizaci i technickou úroveň. Podle hostů, mezi nimiž nechyběly největší osobnosti evropského filmu, jsme dnes srovnatelní s kterýmkoliv jiným filmovým festivalem ve světě. A dokonce - atmosférou a otevřeností - nabízíme i leccos navíc.
Od našeho vzniku v době postrevolučního nadšení se však hodně změnilo. Úspěch festivalu nám další práci neulehčil. Spíš naopak - dnes už bychom takovou akci sotva vybudovali. I když naše snažení bylo - a je - asi jen zrníčkem v koši písku, právě bez takových přispění by česká audiovizuální kultura možná nebyla tam, kde je dnes.
Děkuji všem návštěvníkům a sponzorům, kteří nepřestali mít rádi film a podporují naše úsilí. Společně jsme Febiofest dovedli až do dospělosti. Nezbývá než doufat, že bude šťastná.
O autorovi| FERO FENIČ, ředitel festivalu
