Kromě tradičního kladení věnců a zapalování svíček u památníků „sametu“, kde drží čestnou stráž skauti, se mohli lidé zúčastnit bohatého doprovodného programu zahrnujícího debaty, koncerty, promítání a mnoho dalšího. Nad památníkem byla netradičně vyvěšena kromě české i ukrajinská vlajka, vzhledem k ruské agresi koncem letošního února. Kromě české hymny se zpívala i slovenská.
Dění probíhalo i na jiných místech, protest k České televizi například svolal Ladislav Vrabel, který organizoval protivládní demonstrace během podzimu, na něž dorazily desetitisíce lidí. Tentokrát to byly ale jen jednotky tisíc, které se s hesly jako „ČT lže“, „Svoboda končí tam, kde začíná signál ČT“ či „Veřejná televize = prodejná banda“ vydaly průvodem od Hlavního nádraží přes magistrálu až k budově veřejnoprávního média. Během pochodu skandovali různá hesla.
Podle vyjádření ČT žádali demonstranti, aby televize odvysílala desetiminutový Vrabelův projev. „Takto to nefunguje. Program ČT určují pravidla, kodexy, standardní postupy. Ne tlak. ČT projevy na přání vysílat nemůže. A nebude,“ uvedli představitelé televize. Před budovou vystoupilo podle plánu zhruba 12 řečníků, kromě Vrabela mezi nimi byla například Jana Bobošíková, která byla prominentní tváří televizní krize na přelomu let 2000 a 2001.
Tehdy se proti nově jmenovanému generálnímu řediteli Jiřímu Hodačovi, který Bobošíkovou jmenoval ředitelkou zpravodajství, vzbouřili zaměstnanci televize. Ti začali produkovat paralelní program, ředitelka se následně pokusila rozdat výpovědi. Situace skončila odchodem Bobošíkové a jmenováním nového generálního ředitele.
Politické korzování
Ze špiček české politiky dorazil na „Národku“ jako první – jako obvykle ještě během ranních hodin – expremiér a také prezidentský kandidát Andrej Babiš. Pro Babiše 17. listopad v první řadě znamená svobodu pohybu, svobodu slova, svobodné volby a možnost podnikat. Několik lidí na něj při pokládání květin pokřikovalo. Babiš nezakrýval komunistickou minulost. Uvedl ale, že byl řadový člen strany. K údajné spolupráci s komunistickou státní bezpečností dodal, že pracoval v podniku zahraničního obchodu a jako takový byl StB sledovaný. Dlouhodobě odmítá, že by podepsal spolupráci. O svém podpisu spolupráce s vnitrostátní tajnou službou vede letité soudní spory se slovenským Ústavem paměti národa. Několikrát mu dal soud za pravdu, konečný verdikt ale chybí.
Po Babišovi květiny položili i odborový předák Josef Středula, podnikatel Karel Janeček, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer či bývalý rektor Tomáš Zima. Krátce po poledni pak dorazila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, odpoledne generál v záloze Petr Pavel. „Musíme se snažit, aby demokracie demokracií zůstala,“ zdůraznil bývalý voják. Podle něj je třeba stmelovat společnost, poučit se z minulosti a neopakovat to špatné, co se dělo.
„Překvapuje mě, že tolik let po pádu režimu u nás mohou kandidovat lidé, kteří si s ním zadali. A navíc ne jen tak ledajakým způsobem, StB i vojenské zpravodajství byly součástí represivních složek,“ uvedl pro Lidovky.cz Fischer účastnící se boje o Hrad. Podle něj jde ale o možnost, jak se vyrovnat s minulostí, která nás provází jako stín. „Kdo se nedokáže vyrovnat s minulostí, nedokáže jít dál,“ doplnil. Podle senátora je dnes poselství 17. listopadu živější než kdy jindy. „Například běloruští studenti hledají cestu ke svobodě, aby se mohli vzdělávat. Vyhazují je ze škol a mohou najít útočiště třeba i u nás,“ doplnil. Ruská agrese nás podle něj musí upomínat, že mír není samozřejmost.
K Památníku 17. listopadu položil v brzkých ranních hodinách květiny i expremiér Andrej Babiš spolu s členy ANO Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou. (17. listopadu 2022)
Zhruba půl hodiny před polednem dorazili představitelé koalice Spolu v čele se současným premiérem Petrem Fialou. Kráčeli společně s předsedou KDU-ČSL Marianem Jurečkou a předsedkyní TOP 09 a také Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou. „Připomínáme si nejen události roku 1989, ale také roku 1939. Především vzpomínám také na všechny lidské oběti: ať již přímo na životech, ale také těch lidí, kteří přišli o domovy, živnosti, hospodářství či museli opustit Československo,“ zdůraznil pro Lidovky.cz Jurečka.
Okolo 11:30 dorazil na Národní třídu v Praze premiér Petr Fiala (ODS) s dalšími představiteli koalice Spolu položit květiny a uctít památku 17. listopadu. https://t.co/86cz3i6kQp
„Sametová revoluce pro mě skončila až dnem, kdy naši zemi opustil poslední okupační voják. I v tomto světle bychom měli co nejvíce podporovat Ukrajinu, aby vyhrála svůj boj. A vítězství znamená, že odejde poslední okupační voják z celého ukrajinského území,“ uvedla Pekarová.
„Je to pro mě nejvýznamnější svátek, protože i historicky jsou nám tyto události, které proměnily naši republiku, nejblíže. V naší historii to byly studenti, kteří se postavili bezpráví, útlaku a nesvobodě,“ uvedl pro Lidovky.cz ministr dopravy Martin Kupka. Jedním z témat, které dle průzkumů považují mladí a studentstvo za důležité, je změna klimatu. Aktuální okupační stávku za klima, do které se zapojují někteří studenti na některých fakultách vysokých škol, ministr považuje za zcela legitimní, má ale výhrady k formě.
„Ve vztahu k tomuto tématu existují mnohem efektivnější formy vyjádření. Pokud máme zájem zachovat planetu dalším generacím co nejméně poškozenou, tak opravdu jsou reálné kroky, které můžeme činit. Troufnu si tvrdit, že vyjádření názoru skrze práci, skrze konkrétní činy k ochraně přírody a krajiny, může být ve výsledku mnohem viditelnější,“ sdělil pro Lidovky.cz.
„Sice jsem 17. listopad 1989 prožil jako dítě, nicméně potom jsem sbíral rozum právě v letech, kdy jsme se snažili vyrovnat se zátěží komunismu. Šli jsme směrem ke svobodnější společnosti, transformovali jsme ekonomiku. Ke všem těm věcem, které jsme před rokem 1989 neměli. To si musíme připomínat a brát to jako memento, abychom o všechny ty svobody zase nepřišli,“ sdělil místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. Doplnil, že to, že můžeme bezpečně chodit po ulici, zatímco nepříliš daleko dopadají rakety, je dalším kontextem státního svátku. „Na Ukrajině toto momentálně možné není,“ sdělil.
Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a premiér Petr Fiala u památníku 17. listopadu. (17. listopadu 2022)
Prominenti komunistického režimu budou mít od března roku 2024 nižší důchody. Návrh, který byl dominantním tématem KDU-ČSL, schválili v říjnu poslanci. Podle Mariana Jurečky je oprávněným argumentem, že přišlo pozdě. „Mohlo a mělo to přijít dříve. Já jsem tento zákon mohl prosadit až ve chvíli, kdy jsem se stal ministrem práce a sociálních věcí, přičemž tuto agendu mám zcela pod svou odpovědností. Nicméně navrhoval jsem tento čin již jako opoziční poslanec, to se ovšem nepodařilo. Jsem rád, že jsem to udělal,“ uvedl ministr práce pro Lidovky.cz.
Odmítl, že by se ke kroku sáhlo z rozpočtových důvodů. Předseda vnímá snížení o 300 korun za každý – i započatý – rok, kdy se dotyčný ve funkci vyskytoval, jako alespoň částečné zadostiučinění a narovnání křivdy z minulosti. „Nejsou to jen lidi vysokého věku, mohlo jim být v té době i okolo třiceti let. Jedná se řádově o jednotky tisíc lidí,“ doplnil pro Lidovky.cz.
