Politici se začínají děsit. Ze skříně jménem „plzeňská právnická fakulta“ vylézají další a další kostlivci. Nyní to jsou posudky, které psal bývalý proděkan Milan Kindl. PRAHA Situace je už velmi vážná. To včera vůbec poprvé přiznal i premiér Jan Fischer. Řekl, že na plzeňských právech jde o „hanbu českého univerzitního světa“.
Nyní totiž vyplouvají na povrch další a další problémy kolem lidí z fakulty. Třeba to, že bývalý vedoucí katedry občanského práva plzeňské právnické fakulty Milan Kindl zpracovával pro stát celou řadu zásadních posudků.
To může být potíž v době, kdy je zpochybněna morální autorita těch, kdo posudky vydávali. A tím upadá i relevance samotných posudků.
Podle informací LN zpracovával dokonce i posudek na tzv. ekologickou superzakázku. To je největší státní zakázka za posledních dvacet let. Zemi by měla přijít na 125 miliard korun, které by měly být použity na odstraňování ekologických škod.
Toho využila ČSSD, která ihned začala volat po tom, aby byla tato zakázka zastavena. Šéf strany Jiří Paroubek včera pak celou situaci označil za největší selhání českého univerzitního světa. Podle něj jde o „organizovanou právnicko-justiční a bezpečnostní mafii ovládající právní rozhodování státu“. Vláda by měla podle předsedy ČSSD rozkrýt a vyšetřit tyto mechanismy a zabránit případným škodám, které by mohly státu vzniknout.
„Jedná se o dosud nejvýznamnější čelní střet s organizovanou justiční a právní mafií, která ve svých důsledcích mohla infikovat rozhodování státu v mnoha záležitostech,“ dodal Paroubek.
Podle premiéra Jana Fischera je situace na škole navíc „mimořádnou fackou těm, kteří na této fakultě vystudovali řádným způsobem, oddřeli tam všechny zkoušky a mají ničím neposkvrněný diplom“. Problém pro arbitráže Kindl a spol. posudky vydávali za renomovaný Ústav státu a práva. V jeho vedení působil jak Milan Kindl, tak i další muž z plagiátorské plzeňské kauzy a bývalý děkan fakulty Jaroslav Zachariáš.
Z jejich „pera“ pak vycházely posudky například v kauzách Diag Human, katarského prince či již zmiňované ekologické „superzakázky“. Podobných sporných posudků ale vyplouvá na povrch mnohem více. Třeba kauza Jiřího Čunka nebo případ církevních restitucí.
Jak Jaroslav Zachariáš, tak i proděkan Milan Kindl už na svoje posty v Ústavu státu a práva při Akademii věd rezignovali.
Celou kauzu otevřely Lidové noviny, které upozornily na to, že proděkan plzeňské právnické fakulty Ivan Tomažič opsal celé desítky stran ve své dizertační práci. Školitelem byl druhý proděkan Milan Kindl a oponentem děkan fakulty Jaroslav Zachariáš.
HN pak přišly s informací, že na fakultě asi 400 lidí fakultu absolvovalo nestandardně rychle. Podezření padlo i na některé politiky. V univerzitní knihovně pak chybí desítky diplomových i rigorózních prací – nejen známých politiků a veřejných činitelů. Na fakultě studovali třeba expremiér Stanislav Gross či primátorka Chomutova Ivana Řápková.
***
O čem se mluví Ústav státu a práva Tato instituce vznikla již krátce po převzetí moci komunisty. Od svého založení v roce 1955 nesl jméno Ústav práva, o pět let později byl přejmenován na Ústav státu a práva Československé akademie věd. Hned od začátku se ústav věnoval hlavně mezinárodnímu právu a právní historii. Bádání bylo v padesátých letech tvrdě podřízeno potřebám režimu. Na začátku šedesátých let se zde začaly prosazovat reformní myšlenky. V ústavu tehdy působila řada osobností, které se měly výrazně prosadit během Pražského jara 1968. Například člen předsednictva ÚV KSČ a spoluautor Akčního programu reformní komunista Zdeněk Mlynář. Po roce 1968 zasáhla ústav naplno normalizace, zároveň tehdy došlo k rozšíření badatelské činnosti, když se nově objevily disciplíny jako srovnávací právo či právo životního prostředí. Po roce 1993 se Ústav státu a práva stal zakládajícím členem Akademie věd České republiky. Dnes je ústav nejvýznamnějším českým a moravským mimouniverzitním pracovištěm právního bádání. Až donedávna Ústavu státu a práva šéfovali Milan Kindl a Jaroslav Zachariáš – dvojice významných právníků podezřelá z kupčení s diplomy na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Ústav pod jejich vedením přitom v minulých letech vydal řadu posudků, které se týkaly mnoha důležitých kauz – například vyšetřování exšéfa lidovců Jiřího Čunka, církevních restitucí, vyvlastňování pozemků či obří zakázky na odstranění ekologických škod za více než 100 miliard korun. Věrohodnost posudků už z tohoto důvodu napadl například šéf lidovců Cyril Svoboda.
