Má svůj význam, že autor není kunsthistorik, ale ekonom, jenž vstoupil do oblasti umění: „Když jsem se vydával na tuhle výpravu do světa současného umění, chtěl jsem nalézt odpovědi na dvě otázky. Kdo rozhoduje o tom, že se práce určitého umělce stanou žádoucími? A jakou alchymií dostane žraločí skulptura nebo současná malba hodnotu 12 nebo 140 milionů dolarů namísto řekněme 250 tisíc?“ Thompson zjistil, že nerozhodují znalci výtvarného umění, kunsthistorici a kritikové, ale bohatí obchodníci, manažeři a do jisté míry také slavní galeristé. Tedy ti, kteří dokážou z neznámého človíčka udělat celebritu, velké jméno, jenž se na trhu s uměním stane značkou. Umění je v tom zajisté nevinně, ale výsledek je stále stejný. Je to, obrazně řečeno, panna v pekle.
Autor udělal dobře, když pracoval jako literát a určil hlavní postavu díla – Damiena Hirsta, britského výtvarníka, který největší slávu získal jako autor díla se žralokem.
Toho žraloka ulovili rybáři v Austrálii v roce 1991 a Damien Hirst, tehdy ještě málo známý výtvarník, jej koupil ze 6 tisíc liber, dal jej převézt do Anglie, preparovat a posléze s techniky instalovat v obrovské skleněné vitríně s cedulkou: Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho živého. Možná od té doby je Damien Hirst považován především za genia názvu díla. Není třeba se usmívat a vrtět hlavou. Ta věc s názvem je důležitá, protože dává smysl nesmyslnému a dílo z bídného prostředí banality a osudové nicoty vyzvedá do nadoblačných sfér. A také, jako vedlejší efekt, vetuje veškerou kritiku, to jest ty nešťastníky, kteří by hledali a nenalézali rozdíl, mezi vycpaným žralokem ve vitríně muzea a žralokem ve vitríně galerie současného umění.
Rozdíl nicméně existuje a v případě, že by někdo v Hirstově díle hledal duchovní hodnoty (jako poněkud staromódní předpoklad umění), najde jej v názvu díla. Hodnota materiální je ovšem dominantou: byla stanovena číslem 12 milionů dolarů. Suma byla vyřčena v aukční síni. Aukce jsou zajisté také jednou ze vzácných míst na zemi, kde se přirozeně a bez pohoršení říše duchovní snoubí s říší čirého hmotařství. A co je důležitější: jsou to jediná místa na zemi, kde se provádí alchymie ekonomická, iracionální proces, na jehož konci se cena a hodnota díla rovnají. Dobré je pouze to, co je ocenitelné penězi, říká se. Umělecká díla jsou ovšem dobrá ze své podstaty a nutkají-li ke zlu, jsou v tom v podstatě nevinně. Thompson cituje výrok Karla Marxe, s nímž nelze nesouhlasit: „Umělecká díla, která jsou projevem nejvyššího stupně tvorby, najdou v očích měšťáka přízeň jen tehdy, budou-li prezentována jako přímý zdroj možného materiálního bohatství.“ Když reklamní magnát a sběratel umění Charles Saatchi z málo známého Damiena Hirsta udělal světovou celebritu, podal důkaz, že výtvarná díla jsou především zdrojem materiálního bohatství.
Jaká je cena zmačkané bundy Téma napovědělo, že tou jedničkou v oceánu výtvarného umění bude žralok Hirst. Kniha má ovšem i další důležité postavy díla. Vedle Hirsta, který pochybuje a věří v ideály, je zde také pokušitel, Mefistofeles Charles Saatchi. Hirst je svými citáty představen jako váhavec: „Peníze všechno komplikují. Já vážně věřím tomu, že umění je silnější měna než peníze – to je taková romantická představa, co mívají umělci. Ale člověk začne mít podezření, že peníze mají větší moc.“ Charles Saatchi o moci umění neuvažuje, říká, že neexistují žádná pravidla, do čeho investovat: „Zástupy konzervátorů čekají, aby se postarali o cokoliv, co umělec prohlásí za umění.“
Dona Thompsona znepokojuje způsob, jakým se z díla stává anonymní výrobek, jenž je snadno nahraditelný i napodobitelný. Jako sběratele a milovníka současného umění ho trápí ztráta aury, přítomnosti umělce v díle. Kdo zaručí, že příští generace bude obdivovat odpadky, které jsou dnes pokládány za cenné, a dokonce nejcennější díla současného umění? „Co se stane, když se obecné kulturní cítění, rozpoznání a ocenění náhle obrátí do protisměru a trh si najednou uvědomí, že dílo Jima Hognese Nikdo nikdy neodejde, ta zmačkaná kožená bunda v rohu galerie, vlastně nemusí mít hodnotu stovek tisíců dolarů, dokonce snad ani tisíce?“
Thompsonovy pochyby o budoucnosti, významu a hodnotě mnohého z toho, co je považováno za umění, mají něco do sebe.
Don Thompson: Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů
Přeložila Alice Hermanová McElveen, Kniha Zlín, 2010
***
REKORDNÍ AUKCE
Díla, která umí také
„vyluxovat “ účet:
1. Alberto Giacometti:
Kráčející muž
104,32 mil. USD
2. Pablo Picasso:
Chlapec s dýmkou
104,2 mil. USD
3. Pablo Picasso:
Dora Maarová s kočkou
95,2 mil. USD
4. Gustav Klimt:
Portrét Adély
Blochové-Bauerové II
87,9 mil. USD
5. Francis Bacon:
Triptych, 1976
86,3 mil. USD
6. Vincent van Gogh:
Portrét doktora Gacheta
82,5 mil. USD
7. Claude Monet:
Jezírko s lekníny
80,4 mil. USD
8. Auguste Renoir:
Zábava v Moulin de la Galette
78,1 mil. USD
9. Peter Paul Rubens:
Vraždění neviňátek
76,7 mil. USD
10. Mark Rothko:
White Center
72,8 mil. USD
O autorovi| JIŘÍ OLIČ, Autor je kunsthistorik a spisovatel
