To Michal Nesvadba s Magdalenou Reifovou je spolu se skřítkem Františkem a skřítčicí Fanynkou provázejí Kouzelnou školkou. A je to Dagmar Patrasová, která se s žížalou Jůlií po čase vrátila do brzkého nedělního času s hudebně-tanečním Raníčkem s Dádou.
Pozor, jdou k vám kuřátka!
Kouzelná školka ani občerstvené ranní vysílání Dagmar Patrasové nejsou prvními skládanými pásmy, které pro děti Česká televize kdy chystala. Na vysílání pro mateřské školky, které běželo od roku 1987 a skončilo na přelomu let 1990 a 1991, navázala Kuřátka.
Vezmeme-li vznik parodie původního pořadu za důkaz jeho úspěchu, pak můžeme ocenit, že si známá znělka „Pozor, jdou k vám kuřátka!“ našla cestu i do České sody - pravda, s poněkud upravenou vizuální složkou, tedy mrtvými lysými kuřaty visícími hlavami dolů na výrobní lince drůbežárny. Po osmi letech vedení televize cítilo nutnost nového pojetí oblíbeného pořadu a zařazení nových tváří. Pásmo Kuřátka, v němž se spolu s Dagmar Patrasovou střídaly Štěpánka Haničincová, Libuše Havelková a Naďa Konvalinková, tak v lednu 1999 nahradila Kouzelná školka. Běží dosud, a je tedy nejdéle vysílaným cyklem České televize pro nejmenší. „S úspěšností se zvyšoval i počet vysílání v týdnu,“ říká dramaturgyně dětské tvorby Markéta Vaněčková. Kuřátka bývala hodinovým komponovaným pořadem, pak televize chtěla častější frekvenci, půlhodinová Kouzelná školka tak běžela dvakrát týdně. Dnes už je na obrazovce čtyřikrát do týdne.
Zřejmě nejsnadněji lze popsat jednotlivé éry dětských pásem podle loutek. Vysíláním pro mateřské školy provázel klokan Kapsík, v Kuřátkách to byl Pampalábus, v ranních pořadech s Dagmar Patrasovou se objevovali kosové Oskárek a Klárka a tehdy i dnes hlavně žížala Jůlie.
Kouzelnou školku opanoval žlutý skřítek František, jemuž letos přibyla zelená skřítčice - skřítka, chceteli - jménem Fanynka. „Abychom to měli genderově vyvážené,“ vysvětluje s mírnou nadsázkou vedoucí centra dětské tvorby v České televizi Kateřina Krejčí.
S novou Kouzelnou školkou přišlo na konci minulé dekády jednak rozlišení rolí jednotlivých moderátorů, jednak jejich pravidelné střídání. „Chtěli jsme, aby se jich střídalo víc, aby si každé dítě našlo to své. Magda Reifová pro ty, kdo chtějí zpívat, Michal Nesvadba pro ty hravější,“ vypočítává Krejčí.
Dramaturgyně Markéta Vaněčková tehdy přes záměr televize pořad modernizovat prosadila, aby jednou z moderátorských rolí byla babička. Proč? „Dnešním dětem chybí element klasické babičky, ne takové, která utíká k holiči a do fitka.“ Tvůrci pořadu oslovili Libuši Havelkovou, děti na ni reagovaly pozitivně, ale před dvěma lety se Havelková vzhledem ke svému zdravotnímu stavu rozhodla už nevystupovat, v Kouzelné školce ji proto letos nahradila herečka Jana Hlaváčová.
Pokračování na straně 18
Kouzelná školka - zavedená firma
Dokončení ze strany 17
Začátkem letošního roku televize také obnovila nedělní ranní pásmo Dagmar Patrasové. Ta už v minulosti uváděla Dobré ráno s Dádou, běželo od května 1997 do ledna 1999. Letos v lednu přišel Raníček s Dádou. „Dáda má své loutky i svůj styl moderace, to je důvod, proč dnes dostala jiný pořad,“ vysvětluje Markéta Vaněčková.
Patrasová teď vítá nejmenší do nového dne vždy v neděli ve čtvrt na osm, ještě než začne blok pořadů pro starší děti, a v čase kdysi vyhrazeném Studiu Kamarád a podobným pásmům pro nejmenší.
Vztahy jsou korektní Brzký čas Raníčku a vůbec aktuální změny v dětských pořadech zavdaly důvod bulvárním listům, aby začaly spekulovat o rozepřích mezi tvůrci, najmě mezi Patrasovou a Nesvadbou, údajně největšími konkurenty. Oba na přímý dotaz tvrdí opak.
„Vztahy s ostatními kolegy a kolegyněmi jsou korektní a vycházíme si vstříc,“ říká Dagmar Patrasová. „Mám Dádu rád,“ přidává se Michal Nesvadba a poukazuje, že jejich tvorba není totožná: „Dělá něco, co já nedělám, ona zpívá. Vůbec s tím nemám problém. Hrála na mých padesátinách, dal jsem jí nejlepší místo pro účinkování.“ Patrasová dokazuje harmonii i společným vystoupením ve vánočním vydání Kouzelné školky a souhlasí s kolegou: „Každý jsme jiný a pouze dětské publikum rozhoduje o své přízni k nám.“ A tak zatímco Michal ve vytahaných kalhotách platí v Kouzelné školce ve všední odpoledne za „největšího světového vynálezce“, Dáda s dětmi v neděli ráno zpívá a s odborným dozorem cvičí pilates. Televizní tvůrkyně míní, že Raníček děti sledují spíše bez rodičů: „Dají dětem ovládač do ruky a spí dál.“
Kouzelná školka má přitom převahu dospělých diváků, i kvůli tomu, že televize vychází vstříc dennímu rytmu rodin s malými dětmi. „Starší děti chodí dřív ze školy, hned jak jim končí vyučování. Mladší jsou závislé na tom, kdy je rodič přivede ze školky domů. To bývá později,“ cituje výzkumy šéfka dětské tvorby. Kouzelná školka šla do letoška od čtyř odpoledne před programovým blokem Smajlík určeným starším dětem. S ním se letos prohodila, přesunula se tak na tři čtvrtě na pět. „Sledovanosti to pomohlo,“ podotýká Krejčí.
Premiéry Kouzelné školky od pondělí do čtvrtka odpoledne (reprízy se vysílají druhý den od půl deváté) sleduje šest z deseti dětí mezi 4 a 9 lety a tři z deseti těch, jimž je mezi 10 a 14 roky. Letos to tak dělá dohromady kolem statisíce dětských diváků, a dalších 175 tisíc dospělých, nejčastěji mladých žen nad pětadvacet. Čtvrthodinový Raníček s Dádou začínal v lednu už před sedmou, únorové posunutí na čtvrt na osm mu prospělo. V posledních týdnech jej vyhledává mezi třiceti a sedmdesáti tisíci dětí a přes sto tisíc dospělých. Dramaturgyně ČT míní, že převaha starších diváků je v pořádku, nejmenší děti by Večerníček ani Kouzelnou školku totiž nikdy neměly sledovat samotné: „Děti, i stejného věku, jsou různě psychicky vyspělé. Co některé přejde normálně, u jiného to vyvolá úlek, otázky. Byli bychom rádi, aby tam někdo z dospělých byl a vysvětloval. Navíc myslíme, že společné sledování pořadů pro děti nahrazuje rodinné vyprávění pohádek. Proto také děti přímo z obrazovky nabádáme ,s maminkou si udělejte‘, ,s tatínkem si řekněte‘.“ Dobrý obchod Kouzelná školka byla pro Michala Nesvadbu a Magdalenu Reifovou výtahem k popularitě. „Každého udělala, kromě Dády, která do ní vstupovala jako herecká osobnost,“ potvrzuje Markéta Vaněčková. Televize i tvůrci záhy rozpoznali, že obliba dětského pořadu může znamenat další výdělky mimo obrazovku. Dva roky po premiéře Kouzelné školky tak bylo možné koupit nejrůznější výrobky s motivy pořadu, momentálně jde o škálu produktů od plyšových hraček přes polštářky, vzdělávací hračky, jídelní soupravy, povlečení až po oblečení. Prodává je už desítka firem. „Počátek merchandisingových aktivit kolem Kouzelné školky se datuje do roku 2001, kdy byla poskytnuta licence na užití motivů Kouzelné školky na výrobky třem společnostem. Za poslední dva roky přibylo dalších sedm firem,“ podotýká mluvčí České televize Ladislav Šticha. Kromě toho vyšlo ve spolupráci s Pragokoncertem několik hudebních CD a také DVD. Výnosy z nich a dalších předmětů jsou podle mluvčího „ve srovnání s ostatními pořady podobného typu nadprůměrné“.
Vydělává na tom nejen Česká televize, ale třeba i zmíněná agentura Pragokoncert Bohemia. Ta výrobky, CD a DVD s Kouzelnou školkou prodává i na zájezdních představeních, na něž má od ČT licenci. „Pragokoncert je oprávněn užívat ochrannou známku pro účely představení ,Kouzelná školka s Majdou a Františkem‘ a ,Kouzelná školka - Františkovo čarování s Majdou‘ na licenčním území Česká republika, po licenční období od podpisu smlouvy do 31. 12. 2009 a v minimálním množstevním rozsahu licence 200 představení,“ sděluje obchodní češtinou mluvčí televize.
Dobré bydlo Licenční představení spojené se zavedeným televizním pořadem představují pro protagonisty existenční jistotu. Třeba Michal Nesvadba, který podle svých slov zažil před lety, po převratu, „v sále jen osm dětí“, má dnes s Pragokoncertem smlouvu na minimálně osmnáct představení měsíčně, většinou o sobotách a nedělích. „Dám agentuře půl roku dopředu termíny a o víc se nestarám,“ pochvaluje si. Věrnější publikum než dětské podle něj není: „Kdo jde třikrát čtyřikrát do divadla na tutéž hru? Jedině děti.“
Zatímco postavičky z Kouzelné školky jsou dílem lidí z ČT, Patrasová poukazuje, že ona ve všech pořadech používala své loutky, které televizi zdarma poskytla. Tyto postavičky, které děti znají z obrazovky -kosa Oskárka, kosici Klárku či žížalu Jůlii - si mohou koupit v plyšovém provedení. „Byla jsem také požádána k poskytnutí autorské licence na výrobu panenky Dády a firmou Noe k výrobě mých plyšových hraček,“ přibližuje Patrasová.
Byznys navázaný na dětské pořady není lidem z ČT proti mysli. „Pakliže je to dobré, nevadí to, je to i druhotná propagace pořadů,“ podotýká dramaturgyně Vaněčková a zamýšlí se: „Možná bychom měli mít větší dohled nad tím, na co všechno se lepí František.“ Podotýká ale, že s protagonisty si důvěřuje, navíc jejich představení občas pro kontrolu navštěvuje.
Může tam vidět třeba i angažmá výrobců sladkostí pro děti, kteří malým návštěvníkům věnují „sladkou pozornost“. Podle Vaněčkové ale obchodní aktivity spjaté s Kouzelnou školkou nepřekračují přípustné meze, neboť i sami herci vědomi, že „korekcí je nutnost udržet důvěru dětí“. Komerční prodej tak údajně bývá i na představeních vykázán do časů před vystoupením nebo po něm, stejně jako reklama v televizi kolem dětských pořadů.
V tom podle šéfky dětské tvorby ČT Kateřiny Krejčí není rozdíl: „Těžko můžeme tlačit na protagonisty představení, aby se na nich nerozdávala tyčinka Brumík, když v České televizi jde jako reklama v čase před dětskými pořady.“
