Bisfenol A (BPA) se užívá například při výrobě CD a DVD, ve stomatologii, při výrobě PET lahví, plastových příborů či dóz na potraviny. BPA nachází stále širší použití rovněž ve stavebnictví, elektronice, medicíně, potravinářském průmyslu i jinde, jeho roční světová produkce se pohybuje kolem tří milionů tun a rok od roku roste. Z plastů se bisfenol A uvolňuje zahříváním.
Polemiky o tom, že zmíněná látka škodí zdraví, se vedou už dlouho. Zhruba od třicátých let minulého století. Proto americká vláda financovala poslední výzkum. Ten se prováděl v průběhu pěti let na 634 mužských zaměstnancích čtyř továren v Číně, kteří jsou vystaveni vysokým hodnotám BPA. U nich vědci naměřili čtyřikrát vyšší frekvenci problémů s erekcí a sedmkrát větší riziko, že budou mít problémy s ejakulací.
Tyto problémy se prý objevily už měsíc potom, co dělníci začali pracovat v továrně, kde se naměřily vysoké hladiny BPA. Ty byly ovšem mnohonásobně vyšší než hodnoty, jimž je vystaven člověk v běžném prostředí.
Bisfenol A nemá neblahé účinky jen na mužské pohlavní ústrojí. Zhruba před rokem britští vědci upozornili, že BPA může způsobovat také onemocnění srdce a cukrovku. K výsledkům dospěli na základě epidemiologické studie na skupině 1455 dospělých lidí.
Zkoumání BPA nabralo v posledních letech na obrátkách. Zabývají se jím tisíce vědeckých publikací. Při četných pokusech bylo například zjištěno, že bisfenol A indukuje v buňkách slinivky nadbytečnou tvorbu inzulinu. Látka tedy může vest nejen ke vzniku rakoviny prsu či prostaty, ale zdá se, že by mohla být i jedním z důvodů nárůstu počtu diabetiků a rovněž lidí postižených obezitou. Navzdory všem podezřením ale Světová zdravotnická organizace vydala nedávno prohlášení, že bisfenol A v potravinách nepředstavuje pro člověka žádné nebezpečí.
Zatím jedinou zemí na světě, která se bisfenolu A obává, je Kanada. Ta před rokem omezila dovoz a používání výrobků obsahujících zmíněnou látku.
