BERLÍN/PRAHA „Německo patří k nejdůležitějším obchodním partnerům naší země,“ píše se na internetových stránkách Lichtenštejnského knížectví. Ve světle nedávných událostí však tato věta získává poněkud ironický nádech. Minulý týden totiž v Německu vypukl největší daňový skandál v jeho historii. Jde v něm o miliardy eur, které movití Němci posílali do lichtenštejnských bank, aby se tak vyhnuli placení daní.
Napětí, které aféra vytvořila ve vztazích mezi Berlínem a Vaduzem, se včera pokoušeli uvolnit premiéři obou zemí. Spolková kancléřka Angela Merkelová svého lichtenštejnského kolegu Otmara Haslera vyzvala, aby jeho země spolupracovala při potírání finančních podvodů. „Jde o čas. Čím dřív začne lichtenštejnská strana jednat, tím lepší budou naše vztahy,“ uvedla Merkelová v Berlíně po jednání s Haslerem.
Kancléřka Lichtenštejnsko požadovala, aby poskytovalo informace o Němcích, kteří v této malé zemi investují. Vzorem by mohla být dohoda, jakou Lichtenštejnci uzavřeli s USA. Vaduz by také měl spolupracovat s Evropskou unií a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Právě OECD řadí alpské knížectví spolu s Monakem a Andorrou na černou listinu daňových rájů, které nespolupracují.
„Lichtenštejnsko je na cestě k reformám,“ ujistil však svou hostitelku Hasler. Po 16 letech je prvním představitelem knížectví, který přijel na oficiální návštěvu Německa. CD za čtyři miliony eur Na stopu rozsáhlých podvodů se němečtí vyšetřovatelé dostali díky CD, které obsahovalo detailní záznamy o účtech klientů banky LGT. Za tato data zaplatila německá zahraniční rozvědka BND neznámému informátorovi 4,6 milionu eur. Ze státní kasy.
A právě to vyvolává kontroverzní reakce a otázky: Je vůbec podobná akce v kompetencích BND? Může finančně odměnit člověka, který data ve své bance ukradl?
LGT navíc z velké části vlastní lichtenštejnská knížecí rodina. Princ Alois, který ve státnických záležitostech zastupuje svého otce a knížete Hanse-Adama II., postup Němců ostře kritizoval jako „zcela neurvalý útok na Lichtenštejnsko“. Pohrozil také právními kroky.
Prvním dopadeným prominentem v současné aféře byl koncem minulého týdne šéf Deutsche Post Klaus Zumwinkel, který už rezignoval na svou funkci. Od pondělí provádí policie po celém Německu razie, v jejichž průběhu chce objasnit další případy daňových úniků. Zaměřuje se přitom na kanceláře firem a domovy jejich šéfů v oblasti Mnichova, Frankfurtu nad Mohanem a Hamburku. Celkem chtějí muži zákona vyšetřit na tisícovku lidí. Mimo jiné již navštívili finanční ústavy Bankhaus Metzler a Hauck & Aufhäuser, které se specializují na soukromé investice.
Podle zdroje, který je obeznámen s průběhem razií, nebyli němečtí specialisté na hospodářskou kriminalitu ještě nikdy tak dobře informováni. Disponují podklady sahajícími až do sedmdesátých let. „Ti mají prostě všechno,“ citovaly tento zdroj Süddeutsche Zeitung. Mimo jiné mají policisté i záznamy rozhovorů, které vedla banka LGT se svými klienty.
Ministr financí Peer Steinbrück potenciální hříšníky vyzval, aby se sami přihlásili úřadům s tím, že doplatí úniky na daních i s šestiprocentním úrokem. V opačném případě jim hrozí až desetileté vězení.
Čtěte „Kontroly...“ na str. 13
