Citlivá témata potratů a umělého oplodnění oživili lidovci, když zaútočili na aktuální vládní návrhy změn zdravotnických zákonů.
Klíčové body pro LN posoudili odborníci s praktickými zkušenostmi.
1) Nařídit ženám poradny? Jedním z návrhů lidovců je zavedení povinného poradenství před potratem z jiných než zdravotních důvodů. Ženám by se tak prý dostaly informace o jiných řešeních jejich situace.
ZDENA JAKUBOVÁ, expertka z Poradny pro ženy a dívky Ústí nad Labem: „Mám trochu strach, abychom se nevrátili k praxi dřívějších interrupční ch komisí. Pro ženy je to těžká záležitost. Ty, které jsou pevně rozhodnuty na potrat jít, bychom stejně o opaku nepřesvědčili. Naopak by jim to mohlo v jejich náročné situaci ublížit. Nechala bych to tedy na dobrovolném rozhodnutí ženy. Pokud se žena chce poradit, není o potratu pevně rozhodnuta, tu možnost má. Síť poraden funguje po celé České republice a informace o nich jsou ženám dostupné.“ 2) Dokdy provádět potraty? Lidovci žádají, aby se nezvyšovala hranice 12. týdne těhotenství, dokdy se může žena rozhodnout o potratu. Potraty ze zdravotních důvodů by chtěli omezit do 18. místo 24. týdne těhotenství. ZLATKO PASTOR, gynekolog: „Stávající legislativní úprava je naprosto dostačující, a to jak podle mého názoru, tak i podle názoru všech mých kolegů. Tak, jak jsou pravidla v současnosti nastavena, tedy provádění miniinterrupcí do 8. týdne těhotenství a klasických umělých přerušení těhotenství do 12. týdne, to v praxi funguje dobře. Také v případě potratů ze zdravotních indikací si myslím, že není potřeba nic upravovat a hranice do 24. týdne je optimální. Neexistují žádné medicínské důvody, proč by se na ní mělo něco měnit.“ 3) Má otec ze zákona spolurozhodovat o potratu? Lidovci navrhují novinku: pokud je otec znám, bylo by jeho vyjádření nutné k ukončení těhotenství.
ZDENA JAKUBOVÁ, expertka z Poradny pro ženy a dívky Ústí nad Labem: „Když se ptám studentů, kluci by většinou chtěli mluvit do toho, zda těhotenství partnerky ukončit. Je ovšem otázkou, jestli by se potom otec o dítě i postaral. Pokud bude alkoholikem nebo jinak závislým, nejsem si jista, jestli by mělo být rozhodnutí, zda žena půjde na ukončení těhotenství, na něm. Je to ovšem otec dítěte, a pokud je na druhou stranu solidní, proč by do toho neměl mluvit.“ 4) Zpřístupnit umělé oplodnění ženám bez partnera? Původní Julínkův návrh tuto změnu obsahoval. Na nátlak lidovců od toho ministr ustoupil.
MARTIN HREHORČÁK, vedoucí gynekolog Centra reprodukční medicíny: „Myslím, že původní návrh byl velice vhodný. Ve většině zemí západní Evropy je umělé oplodnění samotným ženám umožněno.
Když chce samotná žena otěhotnět, existují dvě možnosti: někde někoho „sbalí“, což má svá rizika a je to ponižující. Asistovaná reprodukce je bezpečná a na úrovni. Týká se to ale i mladých samotných pacientek s těžkými nemocemi, které jsou před náročnou léčbou proti nádorovou. Díky zmrazení embryí bychom jim mohli uchovat plodnost.
Myslím, že se k obcházení tohoto pravidla i dnes dochází docela často. Pár nemusí být pro umělé oplodnění sezdaný. Neověřujeme, zda spolu intimně žijí.“
