Lennonova zeď začne nanovo. Stane se kamerami hlídanou uměleckou galerií, sprejeři budou mít zákaz tvorby |
Podle starosty Prahy 1 Pavla Čižinského (Praha 1 sobě) má novela vyhlášky za úkol kultivovat pouliční umění. Zároveň je třeba najít rovnováhu mezi pochopitelným požadavkem rezidentů na klid a tím, aby město „žilo“. Ani místní však nemají zcela jasno v tom, zda buskeři k tomuto životu přispívají, nebo naopak z města dělají skanzen pro turisty.
Obyvatelům vadí především hlasitá hudební vystoupení a busking, který se za umění pouze vydává. „Když místem pouze procházíte, tak je to příjemné. Těžko se ale představuje, co busking znamená pro člověka, který v tom místě bydlí nebo pracuje,“ odůvodnil potřebu regulace místostarosta Prahy 1 Pavel Nazarský (Piráti).
Kde končí umění a začíná problém
Ačkoliv uměleckou činnost definovat přesně nelze, shodli se rezidenti na tom, že problémem jsou atrakce pro turisty, k jejichž provozování není potřeba žádný větší talent. Nejviditelnější jsou velká plyšová zvířata. Úprava vyhlášky zakazuje převlékání se za postavy z filmů, televizních pořadů nebo počítačových her, a převleky, které svými rozměry přesahují proporce dospělého člověka. „Město by nemělo vymezovat, co je nebo není plyšové zvíře, začneme-li na ně uplatňovat vyhlášky, budeme muset pořád předefinovávat,“ podotkl k tomu na setkání fotograf Eugen Kukla.
Problém jsou podle místních i „bublináři“, zejména kvůli mokrým skvrnám, na nichž se dá na hladkém povrchu snadno uklouznout. Na středeční debatě padly i stížnosti na některé osoby, prodávající fixy u Lennonovy zdi, za bezohlednost s níž blokují chodník.
Muž prodává fixy na malování po Lennonově zdi.
Hluk z buskingu ve spojení s rušnou dopravou starousedlíky netěší. „Umím si představit omezení pro místa, která jsou již nyní hodně zatížená hlukem,“ řekl Čižinský. Kromě centra Prahy, kde se to týká hlavně míst v okolí Karlova mostu či Staroměstského náměstí, ruší hluk z pouliční produkce třeba i na Velkopřevorském náměstí, nedaleko Lennonovy zdi.
Na debatu dorazil i skladatel Jaroslav Uhlíř s manželkou, kteří jsou nespokojení z opačného důvodu – v ulici jim muzikanti prý chybí.
Systém stěhování z jednoho břehu Vltavy na druhý je pro buskery velmi nepohodlný, nemohou totiž setrvat na jednom místě delší dobu. V lichých hodinách mohou vystupovat na levém břehu Vltavy, v sudých zase na tom pravém.
Podle Petra Kříže, jednoho z pouličních muzikantů, by bylo nejlepší, kdyby lidé navrhli zóny, kde se může hrát. Na tato místa by pak mohli chodit lidé, kteří tento typ umění vyhledávají. Součástí dosavadní vyhlášky je pouze seznam míst, kde se busking provozovat nesmí.
Spor o zesilovače
Občanům se nelíbí ani povolení zesilovacích zařízení s výkonem 5 wattů. Hudba proniká nejen na balkony a dvorky, ale často i do bytů. Zesilovače jsou kontroverzní i z pohledu radního Prahy 1 Petra Burgra (KDU-ČSL), zejména kvůli obtížné kontrole. Buskeři zase tvrdí, že na některých místech se přes hluk dopravy, třeba tramvají bez zesilovačů hrát nedá.
Bez reproduktoru prý není slyšet zpěváky, ale ani hráče na basu, akustickou kytaru nebo ukulele. „Zesilovač, který má pět wattů, není tak hlasitý, jako některé nástroje,“ míní zakladatel iniciativy BuskerVille Dalibor Zíta. Striktní zákaz reprodukované hudby by ohrozil například loutkáře a další divadelní umělce.
Stále by měl platit zákaz hlučných nástrojů. Hudebníci by se ale nově mohli doprovázet alespoň na menší nástroje jako triangl, tamburína nebo kastaněty. Nově by magistrát chtěl zakázat zvuk skotských dud.
Lidem kromě hlasitosti vadí i nekvalita produkce a opakování stále stejných písniček. Nejsou spokojeni ani s činností strážníků. V bouřlivé středeční diskuzi jedna z obyvatelek označila dokonce muzikanty za parazity, kteří jen obtěžují, nic nevracejí a vzkázala jim, aby se odstěhovali do Berlína, kde jsou podle buskerů mnohem lepší podmínky.
Regulace buskingu by mohla v Praze probíhat po vzoru evropských měst. Například ve Vídni se musí umělci registrovat měsíc dopředu, což ale jejich českým kolegům připadá zbytečně restriktivní. V Berlíně zase busker dostane povolenku, musí však ukázat, co bude dělat, formou videa nebo fotky.
„Kvalitní zahraniční buskeři se nepůjdou registrovat měsíc dopředu,“ tvrdí Zíta. Podle něho by se Praha ochudila o výstupy cizinců, které často patří k těm lepším, které pražská pouliční scéna nabízí.
Pražský magistrát letos otevřel vyhlášku o pouličním umění, platnou od března 2016. Připomínky by měly městské části dodat do 10. srpna. Žádné větší setkání s obyvateli Prahy 1 do té doby neproběhne, upozornil starosta Čižinský. Lidé však mohou stále mohou návrh připomínkovat online.
