Když můžou ty parchanti tam nahoře krást miliony, tak já můžu jezdit vole načerno. Četls to vo tý nový kauze?“ zaslechla jsem onehdá dva chlapíky v MHD. Měla jsem namířeno na nádraží a do Budapešti na sociologickou konferenci. Dorazím tam, první panel je v plném proudu. Sotva dosednu, bledá mladá žena v čele stolu se odmlčí a nešťastně rozhodí rukama. „Jsem bezradná. Znám všechny přístupy ke korupci. Žádný z nich nevysvětluje uspokojivě, proč má Polsko takový problém s korupcí.“
Po příspěvku polské kolegyně se rozproudila živá diskuse o důvěře mezi lidmi, sociálním kapitálu, čtyřiceti letech komunismu, morálce a kapitalismu, vládě zákona. Nedalo mi to a zeptala jsem se, jestli je korupce skutečně takový problém. Malgorzata W. odpověděla, že lidé v Polsku to za problém považují. A pohotově vytáhla z plastových desek výsledky průzkumu postojů Poláků ke korupci a vložila je do projektoru.
Jestli korupce neexistuje jako důsledek toho, že o ní tak vážně mluví sociologové – kteří ji zkoumají, protože korupční skandály neustále propírají média –, jsem se už nezeptala. Takové kousavé suterénní poznámky si může člověk dovolit jen v Čechách. Zpochybňovat závažné společenské fenomény jako korupci, rasismus, nacionalismus nebo populismus mezi sociálními vědci je kromě toho kacířské.
Sociologie přitom fenomén „konstrukce reality“ moc dobře zná. Už před sto lety přišel americký sociolog William Thomas s tezí, že definují-li lidé situaci jako reálnou, pak se reálnou stane v důsledku jejich jednání. Robert K. Merton, další americký sociolog, pojmenoval tento jev jako „sebenaplňující se proroctví“ a usiloval o to, aby falešné a předsudečné definice reality z vědy vymizely.
Mertonův požadavek dnešní sociální vědy ignorují. V éře postmoderní skepse k tomu, že věda může být něčím víc, než jen jak říká Lyotard, jednou z mnoha „jazykových her“, je možné říkat cokoliv – třeba že koncentrák je předobrazem demokracie nebo že v Americe vládne diktatura. Zdá se vám to přitažené za vlasy? Určitě se ale nepozastavujete nad tím, že vlastní společnost vidíme jako prorostlou korupcí či rasismem, i když vůbec nevíme, jak skutečné tyto problémy jsou – jak se projevují, jak určit a spolehlivě měřit jejich symptomy, vzhledem k čemu poměřovat jejich intenzitu atd.
Zatím se zdá, že věda spíš podlehla mediální „jazykové hře“, kterou má na svědomí současná bulvarizace novin. Média, jež se zabývají téměř výhradně přehmaty a všude hledají jen šlendrián, podvody a bývalé komunisty, snadno navodí realitu všeprostupující amorálnosti a klientelismu. Do této atmosféry vstupují sociologové se svým dotazníkem, všemocným nástrojem styku s realitou. Stačí se zeptat „reprezentativního vzorku populace“, co považuje za hlavní společenský problém, jestli důvěřuje policii, soudům, politikům a jak hodnotí soužití smenšinami, a složitá matematická analýza odhalí, že pocit kriminality, korupce a nesnášenlivosti je všudypřítomný. Lidé se samozřejmě podle toho zařídí – chovají se tak, jak předpokládají, že se chovají ostatní.
Problém není jen to, že chatrných „faktů“ se snadno zmocňují katastrofisté, paranoici, moralisté a populisté. Co se týče polské korupce, může to mít také vedlejší, avšak citelné ekonomické dopady. Už nějakou dobu se ví, že ekonomickou prosperitu země vysvětlují hlavně lidský a sociální kapitál. Podle přelomové studie Světové banky Kde je bohatství národů? tvoří nehmotný kapitál až 80 % bohatství vyspělých zemí a jeho nejdůležitější formou je efektivní vláda zákona a důvěra lidí v instituce jako soudy a policie.
Malgorzata se o tom bavit nechtěla. Na recepci po oné konferenci jsem si nakonec povídala s Američanem Lenym, který se zabývá přátelstvím. Zkoumá, jak ovlivňuje sociální a ekonomické postavení lidí vzorce přátelství. Chtěla jsem se zeptat, jestli to není úplná blbost, ale změnili jsme radši téma. Leny se mi svěřil, že utekl do Anglie, protože nemohl vystát Bushovu totalitu a vůbec rasovou nesnášenlivost a sociální nespravedlnost v Americe. Po dalším pivu přiznal, že chce zpátky. „Se svými sousedy v Dorsetu si vůbec nerozumím. Připadají mi jako Marťani.“
