Začít s překonáváním předsudků a přijmout, že „maso“ na talíři může mít víc než čtyři nohy nebo naopak nemusí mít žádnou, je podle odborníků potřeba co nejdřív. Především pro nutriční hodnoty hmyzu, který by mohl být i východiskem z potravinové krize. „Pro pokrytí denní dávky potřebných živin stačí mistička z dlaně plná hmyzu,“ vysvětluje odborná asistentka zoologického ústavu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Marie Borkovcová. „Reklamu“ entomofagii dělá již několik let, zájemců o její přednášky spojené s ochutnávkou přibývá. I na té včerejší v posluchárně univerzity bylo plno. „Hmyz je součástí jídelníčku tří tisíc etnických skupin ve světě. Někde jako běžná součást, jinde naopak jako vybraná delikatesa pro horních deset tisíc,“ upřesňuje.
Využitím jedlého hmyzu, kterého je okolo 1800 druhů, se zabývají vědci také jako řešením pro staré lidi ve velkoměstech, kteří mnohdy zůstávají odkázáni na jednotvárnou stravu nebo hladoví.
„Třeba pavouků se štítím, ale zvědavost je silnější,“ přiznala včera jedna z mladých posluchaček, která právě okusila křupající larvu potemníka brazilského s chilli. Problém neměli ani ostatní. „Jako děti jsme vylupovali z planých růží červíky chutnající po mandlích, a toto mi to opět připomnělo,“ popsal osmasedmdesátiletý Jan Konečný.
Jedlý hmyz provází člověka od nepaměti. „Než se lidé stali lovci, byli sběrači,“ připomíná Borkovcová. Normální jsou hmyzí speciality v Mexiku stejně jako v Japonsku. Tradici má entomofagie i u nás. recept na polévku z chroustů je již v kuchařce z roku 1920.
***
Jedlého hmyzu je na světě podle odborníků na osmnáct set různých druhů
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
