NEW YORK Ještě dnes si vzpomíná, jak mu ostrý vítr šlehal do tváře. Na korbě náklaďáku cestoval přes pouště, prérie a horská úbočí, až nakonec skončil v New Yorku. Jak říká, poznal tak celé Spojené státy. Teď se jeho životní prostor scvrkl do malé dusné kuchyně v jedné restauraci v horní části Manhattanu.
Mexičan Leonardo hledal místo, kde by stejně jako davy jeho krajanů vydělával tolik, aby mohl podporovat svou rodinu. Dnes sleduje, jak těžce naložené náklaďáky přejíždějí hranice opačným směrem, tedy zpět do jeho rodné země. Takový obrázek nabízí například Arizona. Tamní úřady totiž přitvrdily v boji s nelegálními imigranty, z nichž nejvíc jich přichází právě z Mexika.
V tomto státě je dnes odhadem půl milionu „nelegálů“, tvoří tak devět procent celkové populace Arizony. Ten, kdo zde nyní najme na práci nelegálního přistěhovalce (nebo mu třeba jen poskytne přepravu či bydlení), dopouští se kriminálního činu. Nejprve mu je jeho podnikání pozastaveno na 10 dní, při druhém provinění může o svou licenci přijít úplně.
Od ledna tohoto roku nové předpisy postihly již na 150 000 podniků. Místní úřady dokonce po podnikatelích požadují, aby vytvořili počítačovou databázi, kde si lze ověřit osobní údaje nových zaměstnanců. Snadno pak lze zjistit, jaký je jejich status v USA.
Roste zájem o mexický pas Z Arizony stejně jako z dalších států, jako jsou Colorado, Florida či Oklahoma, se šíří zprávy o atmosféře strachu mezi Latinos. Bojí se nejen toho, že ztratí či nebudou moci najít práci, ale také deportace, uvěznění či ztráty majetku. Bojí se, že přijdou o nadějnější budoucnost, kterou si ve svých snech malovali pro své rodiny.
„Vytvořili jsme u Hispánců, u těch, co jsou tu nelegálně i legálně, pocit, že tu prostě nejsou vítáni. Bojí se natolik, že raději jedou domů,“ řekl nedávno časopisu Newsweek David Jones, prezident arizonské Asociace stavebnického průmyslu.
Jones kritizuje především policejní zátahy proti Latinos. Podle něj jde o šikanu. Policisté prý často zastaví auto s Hispánci jen kvůli nepatrnému přestupku – Jones tvrdí, že byl svědkem toho, že je zastavili kvůli ulomenému nárazníku. Policejní akce navíc připomínají zátah proti drogovým pašerákům, k zákroku totiž policie používá klidně i neoznačené auto či vrtulník. Patricia Fenellová, která na Floridě stojí v čele organizace s názvem Latinos Comunity Development Agency, zase listu Miami Herald popsala svou zkušenost. „Teror, který nyní Hispánci cítí, je vyhání ze země nebo je nutí k ještě větší izolaci, doslova k životu v podzemí.“
Podle odhadů nejrůznějších hispánských organizací, výpovědí samotných Latinos či konzulátů některých latinskoamerických zemí se zatím nejedná o exodus, počet lidí například mířící přes Rio Grande zpět do Mexika se údajně denně pohybuje v desítkách osob. Trend je to ale zjevný.
Mexický konzulát ve Phoenixu například nedávno zveřejnil zajímavou statistiku, o mexický pas tam letos zažádalo téměř 17 000 Mexičanů, což je dvojnásobný nárůst oproti loňskému roku.
Současnou situaci pomáhají ilustrovat i nejrůznější průzkumy. Podle toho, který si nechala zpracovat Středoamerická rozvojová banka, Hispánce nutí k odchodu z USA především zhoršující se ekonomická situace a s tím související pokles dobře placených míst (81 procent dotázaných) a tvrdý postup antiimigračních úřadů a policie (68 procent). Čtvrtina respondentů tak proto kvůli těmto dvěma problémům uvažuje o návratu domů.
Vracejí se s výslužkou „Někteří nesou těžce fakt, že se musejí vracet zpátky domů, do bídy. Na druhou stranu někteří moji známí jedou domů v dobré náladě, vždyť přes hranice před lety přebíhali s pár dolary v kapse a nyní jedou zpátky se dvěma třemi auty plnými věcí,“ říká Leonardo.
Jeho slova potvrzují základní motiv, který Mexičany, a potažmo většinu Latinos, do USA vábí. Mnozí tu tráví léta života s pouhou vidinou bohatého výdělku. Celé dny tvrdě pracují, mnohdy se nechají najímat i na dvě práce najednou. Nejčastěji jsou přitom zaměstnáni ve stavebnictví, v zemědělství nebo v restauracích.
Zrovna jako Leonardo v New Yorku. Myje tu nádobí, pomáhá připravovat základní pokrmy, uklízí a obstarává donášku jídel. Nad svým životem si občas povzdechne, večery ale na rozdíl od většiny krajanů tráví i jinak, než jen oddechem u piva nebo sklenky něčeho ostřejšího – hraje s mexickou kapelou (v mexické restauraci). Špinavou zástěru mění aspoň dvakrát do týdne za kostým a sombrero – musí vypadat co „nejautentičtěji“.
Leonardo si i proto na výdělek nestěžuje. S obdivem se přitom dívá na svého kamaráda, kuchaře Pabla, který ho do New Yorku zlákal. Pablo pracuje sedm dní v týdnu od rána do večera už pět let. Chlubí se, že za nastřádané peníze už v Mexiku koupil své matce dům. Ta je tak dnes v jeho rodném městě považována za bohatou dámu. Pablo nyní vydělává na svůj vlastní dům.
„A to je mu teprve 22 let,“ říká o Pablovi s dávkou úcty i závisti Leonardo. Stejně jako Pablo je přesvědčen, že New York je, co se rizika deportace či ztráty místa týče, bezpečný. „Tady je tolik restaurací, že levnější pracovní síla bude potřeba vždycky. Bez nás by se byznysu tady tolik nedařilo,“ říká Pablo.
Možná má pravdu. Ostatně i někteří Američané dávají najevo obavy, že odliv Latinos z USA může mít vážně následky pro domácí ekonomiku. Jedním z nich je Joe Sigg, ředitel vládní organizace s názvem Arizona Farm Buerau, který pro výše uvedený časopis Newsweek poznamenal: „Pokud budou Hispánci z Ameriky dál odjíždět, zemědělský sektor nebude moci najít dostatečný počet dělníků. Může se stát, že půda bude využívána k jiným účelům. Amerika bude možná jednou závislá na dovozu plodin ze světa,“ varoval.
***
Na konzulátu ve Phoenixu letos požádalo o mexický pas 17 000 Mexičanů, dvojnásobek oproti loňsku
Policisté prý často zastaví auto s Hispánci jen kvůli nepatrnému přestupku. Akce navíc připomínají zátah.
O autorovi| Eduard Freisler, dopisovatel LN v USA
