18. dubna 2019 13:52, aktualizováno  16:06 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Ministr spravedlnosti Kněžínek rezignuje. Novou ministryní bude Marie Benešová

Marie Benešová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Marie Benešová | foto: MAFRA - Jan Zátorský

Praha Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) ve čtvrtek oznámil, že se rozhodl skončit ve funkci. Demisi podá k 30. dubnu, poté se vrátí zpět na úřad vlády. Premiér Andrej Babiš navrhne do čela ministerstva Marii Benešovou, prezident Miloš Zeman ji jmenuje poslední den v měsíci společně s dalšími novými ministry. Opozice pokládá odchod Kněžínka za vynucený a výměnu dává do souvislosti s kauzou Čapího hnízda, v níž předseda vlády čerstvě čelí návrhu na podání obžaloby.

Kněžínek uvedl, že rozhodnutí dlouho zvažoval a původně ho směřoval na letní měsíce, ale nakonec jeho krok uspíšilo to, že „již nechtěl čelit mediálním spekulacím o svém konci ve funkci“.

Ve vyjádření napsal, že byl vždy profesionálním státním úředníkem a nikdy netoužil po politické kariéře. Dále uvedl, že své rozhodnutí ústně oznámil premiérovi Andreji Babišovi (ANO) v pondělí 15. dubna. „Přijde mi logické odejít v okamžiku, kdy zároveň dochází i k výměnám jiných ministrů,“ dodal.

Jan Kněžínek je novým ministrem spravedlnosti. Ve funkci nahradil Taťánu Malou

Jan Kněžínek

Babiš potvrdil, že na Kněžínkovo místo navrhne advokátku, bývalou ministryni, někdejší nejvyšší státní zástupkyni a exposlankyni za ČSSD Marii Benešovou. Benešová už dříve potvrdila, že s Babišem jednala, zmínila ale, že kandidátů je víc.

Prezident Zeman Benešovou podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka přijal na Pražském hradě, na ministerský post ji jmenuje v úterý 30. dubna ve 14 hodin společně s novými ministry dopravy a průmyslu a obchodu.

18.dubna 2019 v 14:42, příspěvek archivován: 18.dubna 2019 v 14:43

Pan prezident přijal na Pražském hradě kandidátku na funkci ministryně spravedlnosti Marii Benešovou. Pan prezident jmenuje Marii Benešovou ministryní spravedlnosti v úterý 30. dubna 2019 ve 14:00 na Pražském hradě, spolu s novými ministry dopravy a průmyslu a obchodu.

Podle premiéra má Benešová jako ministryně spravedlnosti předpoklady pokračovat ve stabilizaci justice, potírání korupce a omezování exekuční mafie. „Paní Benešová je známá svým dlouholetým bojem proti korupci a nekalým praktikám, proslula i výrokem o justiční mafii. (...) Díky svým dlouholetým zkušenostem má velmi dobré předpoklady být úspěšnou ministryní,“ napsal Babiš.

O návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo informovalo státní zastupitelství ve středu. Podle předsedy ODS Petra Fialy s tím rychlá výměna ministra souvisí. Situaci označil za nepřijatelnou a neuvěřitelnou. Bývalý ministr spravedlnosti a šéf TOP 09 Jiří Pospíšil upozornil, že výměna Kněžínka za loajální Benešovou by mohla vést k odvolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, a tím i k ovládnutí celé justiční soustavy s cílem ovlivnit vyšetřování premiérova dotačního podvodu.

Kritička reorganizace policie, autorka označení „justiční mafie“

V prosinci 2007 Benešová jako stínová ministryně spravedlnosti ČSSD označila tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, exministra spravedlnosti Pavla Němce či místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru za „justiční mafii“.

Sedm lidí, které zmínila, na ni podalo žalobu na ochranu osobnosti. Pražský vrchní soud v roce 2011 rozhodl, že se Benešová musí omluvit, což následně učinila. Nejvyšší soud ale počátkem roku 2013 vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání. O dva roky později případ skončil smírem, kdy Benešová získala zpět peníze, které uhradila jako náklady řízení, nestáhla ale omluvu.

V roce 2016 bývalá nejvyšší státní zástupkyně podrobila zdrcující kritice zejména ministra vnitra Milana Chovance, který podepsal reorganizaci policie.

Podle Benešové bylo celé slučování útvarů a vytvoření „superúřadu“ v podobě Národní centrály proti organizovanému zločinu účelové. Benešová vypracovala analýzu i pro prezidenta Miloše Zemana, v níž došla k znepokojujícím závěrům.

„Důkladně jsem se například zabývala základní otázkou, kdo a kdy tu reformu viděl. Myslím fyzicky - na papíře. Protože když jsem analýzu psala, požádala jsem o součinnost tři resorty: ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí a požádala jsem samozřejmě i klíčového ministra vnitra Milana Chovance,“ popsala Benešová.

Marvanová: Přátelství se Zemanem jí neovlivní

Advokátka a politička Hana Marvanová, která zná budoucí ministryni spravedlnosti řadu let, se nebojí, že by se Benešová nechala přátelstvím s Milošem Zemanem nějak ovlivnit. „Jako Nejvyšší státní zástupkyně tvrdě požadovala, aby byla vyšetřován H-System. A to nehledě na to, že jí s Milošem Zemanem pojilo přátelství a v kauze vystupovali lidé s ČSSD propojeni,“ řekla LN Marvanová. Připomněla také ústřední roli Benešové v zméněné kauze justiční mafie. „Naprosto se vyplnilo co tehdy říkala. Vše se pak v řízení prokázalo,“ dodala Marvanová.

Kněžínka Marvanová ocenila jako jako odborníka, který však neprosadil žádné reformy. Pochvalovala si však jeho zájem o poškozené právě v kauze H-System.

Hamáček: Neměl jsem žádné signály

Místopředsedu vlády Jana Hamáčka (ČSSD) rozhodnutí Kněžínka odejít z vlády překvapilo, neměl prý žádné signály. Pokud by výměnu ministra spravedlnosti doprovázely nějaké změny na státním zastupitelství, bylo by to na vážnou debatu koalice, uvedl.

Šéf komunistů Vojtěch Filip řekl, že výměna ministrů je v pravomoci premiéra, KSČM vadili jiní.

Překvapivá je Kněžínkova rezignace také podle Unie státních zástupců a nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Svého případného odvolání, před kterým varují někteří zástupci opozice, se Zeman nebojí, řekl České televizi. Státní zastupitelství podle něj funguje dobře a pod jeho vedením prokázalo, že všem měří stejným metrem. 

„Přestože mě vláda může odvolat na návrh ministra takzvaně bez důvodu, tak si dokážu těžko představit, že by to v současné době snad udělali. To by postrádalo nějaký trošku demokratický prvek,“ podotkl Zeman.

Kněžínek strávil ve funkci zhruba deset měsíců. Ve čtvrtek zrekapituloval, že pro něj působení v čele ministerstva představuje cennou osobní i profesní zkušenost. „Zároveň jsem přesvědčen, že jsem za dobu mého působení neudělal nic, za co bych se měl stydět, na ministerstvu spravedlnosti došlo v celé řadě směrů k pozitivním posunům a udělalo se velké množství práce,“ napsal.

Doplnil, že je připraven svému „nástupci či nástupkyni“ pomáhat při řešení rozpracovaných úkolů ministerstva. Sám bude působit na své předchozí pozici odborného náměstka pro řízení Sekce Legislativní rady vlády a jako člen Legislativní rady vlády, kde se bude věnovat právu a legislativě.

Ke 30. dubnu v Babišově kabinetu skončí i ministr dopravy Dan Ťok a ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (oba za ANO). Zatímco Ťok se rozhodl k rezignaci sám, Nováková odchází na Babišovo přání.

Marie Benešová

Datum a místo narození: 17. dubna 1948, Praha

Vzdělání: Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1971)

Současná funkce: advokátka

Kariéra: okresní prokurátorka v Kladně (1971-1992); prokurátorka Generální prokuratury ČR (1992-1993); žalobkyně Vrchního státního zastupitelství (1993-1996); advokátka (1996-1999); nejvyšší státní zástupkyně (leden 1999-září 2005); advokátka (od roku 2005; od počátku roku 2012 působí v advokátní kanceláři Benešová Beránek Blaha, u jejíhož zrodu stála)

Členství a funkce v politických stranách: členka ČSSD (2007-2013); stínová ministryně spravedlnosti ČSSD (2006-2010); místopředsedkyně ČSSD (březen 2011-březen 2013); ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády v kabinetu Jiřího Rusnoka (2013-2014); poslankyně (2013-2017)

Rodina: vdaná, má syna

Ostatní:

  • Jako advokátka se specializuje na trestní právo.
  • Patří k lidem, kteří mají blízko k prezidentovi Miloši Zemanovi. Otevřeně jej podporovala už ve volbě hlavy státu v roce 2013, ačkoli tehdy ČSSD měla vlastního kandidáta. Později se stala členkou prezidentova poradního týmu.
  • Do funkce nejvyšší státní žalobkyně ji v roce 1999 navrhl tehdejšímu premiérovi Zemanovi ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Benešová se poté jako žalobkyně podle komentátorů významně podílela na stíhání korupce. Mimo jiné prosadila na státním zastupitelství vznik specializovaných odborů závažné hospodářské kriminality.
  • Koncem září 2005 byla z postu nejvyšší státní žalobkyně odvolána na žádost ministra spravedlnosti Pavla Němce (US-DEU). Ten tvrdil, že se Benešová více než jako nezávislá žalobkyně chovala jako představitelka politické strany. Na údajné propojení Benešové s politikou tehdy poukazoval i prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa, podle nějž byla Benešová často spojována s vládní ČSSD.
  • Mezi ministrem Němcem a Benešovou panovala řada sporů. Benešová například kritizovala ministrovo rozhodnutí vydat člena katarské královské rodiny Hámida bin Abdal Sáního, obviněného mj. z pohlavního zneužívání, ke stíhání do Kataru. Benešová označila ministrovo rozhodnutí za podezřelé a dala policii pokyn, aby jej prověřila. Ministr Němec později podal na Benešovou kárnou žalobu ve které tvrdil, že nezvládla mediální vystupování a dopustila se patrně trestného činu, když obvinila mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna z uplácení reportéra televize Nova. Benešová se následně televizi omluvila.
  • V prosinci 2007 Benešová jako stínová ministryně spravedlnosti ČSSD označila tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, exministra spravedlnosti Němce či místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru za "justiční mafii". Sedm lidí, které zmínila, na ni podalo žalobu na ochranu osobnosti. Pražský vrchní soud v roce 2011 rozhodl, že se Benešová musí omluvit, což následně učinila. Nejvyšší soud ale počátkem roku 2013 vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání. O dva roky později případ skončil smírem, kdy Benešová získala zpět peníze, které uhradila jako náklady řízení, nestáhla ale omluvu.
  • Poté, co přijala funkci ministryně v Rusnokově vládě, chtěl tehdejší šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, aby odešla ze strany, což Benešová odmítla. Po volbách 2013 dokonce za ČSSD usedla ve Sněmovně. Aby však mohla být na kandidátce, musela vystoupit z ČSSD, protože nesplňovala podmínku členství ve straně po dobu šesti let. V roce 2017 již nekandidovala a ohlásila odchod z politiky. Zdůvodnila to poměry v sociální demokracii, která podle ní vymýtila vnitrostranickou opozici.

Kněžínkovo vyjádření k rezignaci

Ke dni 30. dubna 2019 jsem se rozhodl podat demisi na funkci ministra spravedlnosti, kterou jsem dne 15. dubna 2019 ústně oznámil premiérovi a následně mu ji písemně předal dne 16. dubna 2019. Toto své rozhodnutí jsem dlouho zvažoval a původně jsem ho směřoval spíše na letní měsíce, nakonec bylo akcelerováno tím, že jsem již nechtěl čelit mediálním spekulacím o mém konci ve funkci. Přijde mi logické odejít v okamžiku, kdy zároveň dochází i k výměnám jiných ministrů.

Rád bych panu premiérovi poděkoval za důvěru, kterou mi projevil tím, že mě na funkci ministra spravedlnosti navrhnul. Po celou dobu jsem se této funkci věnoval s plným nasazením. Moje zhruba desetiměsíční působení ve funkci ministra spravedlnosti pro mne bylo cennou osobní i profesní zkušeností, které si nesmírně vážím. Zároveň jsem přesvědčen, že jsem za dobu mého působení neudělal nic, za co bych se měl stydět, na ministerstvu spravedlnosti došlo v celé řadě směrů k pozitivním posunům a udělalo se velké množství práce. Ministerstvo spravedlnosti svému nástupci či nástupkyni předávám v dobré kondici a po proběhlé reorganizaci. Zároveň jsem plně připraven napomoci při řešení velkého množství úkolů, které za mého působení ve funkci ministra byly rozpracovány.

Nyní se vracím do své předchozí služební pozice odborného náměstka pro řízení Sekce Legislativní rady vlády na Úřadu vlády ČR a člena Legislativní rady vlády, kde jsem předtím řadu let působil a kde se budu věnovat právu a legislativě. Vždy jsem ostatně byl profesionálním státním úředníkem a nikdy jsem netoužil po politické kariéře.

Děkuji všem, kteří se mnou jako s ministrem spravedlnosti spolupracovali, a mému nástupci či nástupkyni přeji hodně úspěchů v nelehké ministerské práci.

Jan Kněžínek

ČTK, Lidovky.cz