Pavel Kohout našel v Rakousku stejně jako mnoho dalších Čechů druhý domov. Slavný dramatik vypráví o tom, proč končíme v anketách oblíbenosti u Rakušanů vždy na posledním místě a jak učitelka chválila jeho vnuka Mikuláše
To sa tyka aj nas Slovakov, je fakt smune ze tamojsia slovenska mensina , podobne ako ta ceska tak rychlo a bezbolestne podlieha asimilacii. Rakuske prostredie je vskutku narocne a Rakusania si este dost na dlho daju sakra zalezat aby sa "ostblock" narodom otacali chrbtom a pozerali iba na zapad. Pred Nemcami maju komplex a liecia si ho na nas. Ina je len velmi malo rozdielov v mentalite viedenakov a dajme tomu prazakov ci bratislavcanov. Je tam rovnako vela falose a cynizmu. Rakusania mali iba to stastie ze ich politicke spicky a osobnosti z kultury boli naozaj nad vecou a boli voci nam "vychodoeuropanom" ovela ustretovejsi ako absolutna masa rakuskeho prosteho ludu z ulice .
Kolik vám bylo, když jste uvěřil v době procesů začátkem padesátých let? Mně bylo devět, když věšeli Slánského, modlila jsem se za něj. Ne kvůli vině-nevině, ale jen jako za člověka. To se vám bohužel nestalo. Váš obrat o 180? Pánbůch vám ho požehnej. Mým vkusem by ovšem bylo spíš víc zalést s takovou minulostí jako je ta vaše a ne moc vyčuhovat.
kazdy ma holt jinej vkus - nekdo zaleze a delal ja nic ja muzikant a jinej se prizna. Jinak doporucuji trochu vic cist, at si rozsirite rozhled a zlepsite gramatiku :-) Vzhledem k tomu, ze Kohout v roce 1953 napsal u prilezitosti Stalinovy smrti basen Slovo k bratrum v tezkych dnech, tak bude starsi nez vy, ktere byl v dobe prosesu se Slanskym 9 :-P Jo, mimochodem, byl to prvni manzel Pysne princezny, kral Miroslav mu ji prebral :-)
Před rokem v červnu jsem byla co průvodce s gymnaziální třídou mého muže na výletě ve Vídni.Už jsme se chystali nastoupit do autobusu zpět,když se prohnala taková větrná smršť,na kterou určitě z tamních lidí nikdo nezapomene.Na chodník přímo naproti univerzitě se zřítil strom na právě tam procházející dívku jen tak nalehko v zelených pantoflíčkách.Studenti se vrhli ji vytáhnout a nastala úžasná lekce lidskosti.Zastavovala jsem jedno nevšímavě projíždějící auto za druhým a bezvýsledně.Až jsem v jednom zahlédla za řidičkou sedící dítě a blesklo mi hlavou,že těžko vysvětlí potomku svou ignoranci a skočila před vůz,opravdu strašně ji seřvala a do auta jsme narvali slečnu na pokraji sil i s pantoflíčkem,který jeden obětavý student ještě vytáhl zpod stromu a doslova jsem jí nařídila odvoz do nejbližšího špitálu.Celou zpáteční cestu,lemovanu spadlými stromy,právě letos odmaturovavši studenti diskutovali,že by se u nás něco takového nemohlo stát.O případu jsem informovala vídeňskou dopisovatelku ČRo paní Marii Woodhamsovou s prosbu o zjištění zdrav.stavu oné slešny,která jistě neví,že jí zachránili život studenti Gymnázia v Krnově,kdesi v jakémsi opovrženíhodném Česku.Nebýt těch obětavců,kdoví,jak dlouho by tam ležela při na vlastní oči viděné "lidumilnosti" nevšímavých Videňáků a zda by ji vůbec někdo našel.
Co takhle nejdrive zkusit vytocit z mobilu cislo 112 a zavolat zachranku nez cpat buhvi jak zranenou holku nekomu do auta? Pokud ji normalne tlouklo srdce a dychala a byla pri vedomi a nemela tepenne krvaceni (nic podobneho neuvadite), tak je pitomost s ni zbytecne hybat, kdyz nevite, zda nema nejaky uraz patere, coz bych ocekaval, kdyz na ni spadl strom. Zkuste priste pouzit mozek nez si budete hrat na zachrance
Ach boze, komunista Kohout z ceska nam bude vykladat neco o Vidni.