Mynář přesvědčoval soudce, aby rozhodl podle Zemana, stojí v oznámení. Ovlivňoval nás, říká Baxa

Bylo pondělí 4. února pět hodin odpoledne, když Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 přijalo trestní oznámení. Podání vzešlo ze spolku Frank Bold Society, jenž náleží k platformě Rekonstrukce státu. Sdružení spojuje neziskové organizace, jejichž cílem je přispět ke zlepšení veřejné správy. Kancléř Mynář schůzkou s ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem a dopisem pro exšéfa Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu údajně překročil trestní zákon.

„Dle veřejně dostupných informací publikovaných především v časopisu Respekt mohl Vratislav Mynář svým jednáním naplnit skutkovou podstatu trestného činu zasahování do nezávislosti soudu. (…) V základní skutkové podstatě se uvedeného trestného činu dopustí ten, ‚kdo působí na soudce, aby porušil své povinnosti v řízení před soudem‘. K jejímu naplnění mohlo dojít ve dvou případech,“ stojí v podání, které mají Lidovky.cz k dispozici.

VIDEO: Soudce jsem neovlivňoval, ale seznamoval s postoji Zemana. Dělat to budu dál, tvrdí Mynář

Roku 2015 si kancléř smluvil schůzku s ústavním soudcem Šimíčkem. Přesvědčoval ho, aby při rozhodování o stížnosti proti služebnímu zákonu plédoval pro jeho zrušení. Legislativa vadila prezidentu Miloši Zemanovi. O rok později poslal tehdejšímu předsedovi NSS Baxovi z pověření hlavy státu dopis. Baxu žádal, aby ho zpravil o svém názoru na kauzu spalovny odpadu v Chotíkově na Plzeňsku. NSS měl přitom ve věci na stole kasační stížnost.

„Přesvědčování je jedním ze způsobů působení na soudce, přičemž toto působení směřovalo k tomu, aby se ústavní soudce Šimíček rozhodoval na základě politického názoru prezidenta Zemana, který v té době proti služebnímu zákonu aktivně veřejně vystupoval,“ píše se v podání. Mynářův dopis Baxovi má být problematický z téhož důvodu, spolek v něm spatřuje nepřípustné přesvědčování soudce.

Mynář měl nabádat i k porušení mlčenlivosti

Podle spolku je nemyslitelné i to, že kancléř Baxu nabádal, aby porušil zásadu zachovat v živé věci mlčenlivost. „Jeho (dopisu) součástí má navíc být i prosba, aby soudce Baxa informoval Mynáře o jeho názoru na věc, jinými slovy, aby předjímal rozhodnutí soudu. (…) Mynář měl dále působit na soudce Baxu, aby porušil svou povinnost nevyjadřovat se k živé kauze a neformálně poskytl informace, na které nemá Mynář, respektive prezident Zeman, nárok.“

Jak se první muž Kanceláře prezidenta republiky staví k podanému oznámení na svou osobu, není jasné. Na dotazy serveru Lidovky.cz neodpověděl. Už dříve však prohlásil, že soudce neovlivňoval, nýbrž jim jen tlumočil názory hlavy státu. „Klasický účelový politický útok, který je pro zvýšení atraktivity pro média zabalen do balíčku s nápisem ‚analýza‘,“ komentoval podání prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Trestní oznámení podal spolek na základě vlastní analýzy, na niž Rekonstrukce státu upozornila ve středu. Obé se do velké míry překrývá. „Porušením povinnosti (soudce) bude například rozhodování dle politických názorů působící osoby či dle osobních sympatií či pocitu závazku vůči jedné ze stran sporu. Působení pachatele trestného činu musí úmyslně směřovat k porušení soudcovských povinností,“ stojí v analýze, kterou Lidovky.cz prostudovaly.

‚Na trestní řízení to je‘

Bývalý šéf NSS Josef Baxa pro Lidovky.cz hodnotit oznámení nechtěl. Nicméně přisvědčil, že Mynářovy způsoby nelze odbýt mávnutím ruky. „Skutečnosti, které jsme s kolegou Šimíčkem řekli, jsou závažné. Bez ohledu na to, že jsme se nenechali ovlivnit, jsme ovlivňováni byli, to je evidentní,“ řekl. „Že se na to nějakým způsobem reaguje, je, myslím, v pořádku. Jakou cestu kdo zvolí, už bych nechal bez komentáře,“ dodal.

„Na to, aby byly zahájeny úkony trestního řízení, to je,“ sdělil serveru Lidovky.cz pod zárukou anonymity pedagog z Katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kterému Lidovky.cz analýzu poslali k prostudování. „Ta druhá věc, kdy (Mynář) říkal, jak si přeje, aby bylo rozhodnuto ve věci, která nebyla věcí, v níž by byl sám stranou řízení, to je také na pováženou,“ dodal pedagog.

Zkušený trestní advokát Tomáš Sokol naopak míní, že se spolek trestním oznámením minul cíle. „Kontakty pana kancléře byly nevhodné. Ale soudci měli dostatečnou integritu. Bylo to z jeho strany obtěžování, pokusy a možná hledání, jestli někoho vhodného nenajde, ale pochybuji, že by to naplnilo skutkovou podstatu trestného činu,“ uvedl pro Lidovky.cz. „Trestní právo je třeba používat tam, kde nic jiného nezbývá, což není tento případ,“ dodal.

Zmíněná analýza upozorňuje, že při zasahování do nezávislosti soudu nezáleží na tom, že soudci obstáli. „K naplnění základní skutkové podstaty stačí i bezvýsledné působení,“ stojí v posudku, jejž sepsali právník Rekonstrukce státu Věnek Bonuš a právník Frank Bold Society Petr Bouda. Nezpochybňují právo prezidenta stýkat se se soudními funkcionáři ohledně organizačních věcí v justici, ale kontakty v živých kauzách mají za nepřípustné.